Jednou z nejpovedenějších scén ve filmové sérii o Indiana Jonesovi je souboj dobrodružně založeného archeologa s domorodým bojovníkem, který se ho snaží psychicky rozhodit ukázkou mistrovského zacházení s meči. V okamžiku, kdy zloduch má navrch a divák očekává dlouhý boj s nejistým koncem, hlavní hrdina vytáhne kolt a padoucha jednoduše zastřelí. Harrison Ford později vysvětlil, že původní scénář opravdu předepisoval vyrovnaný duel mezi archeologovým bičem a ocelí arabského šermíře. Jenže hlavní představitel měl střevní potíže, a tak problém v zárodku vyřešila jeho kulka.

Důvodů, proč se scéna stala legendou, je víc. Jedním z nich ale možná je, že ve zkratce ukazuje střet dvou typů civilizací, dvou pojetí působení na okolní svět a jeho ovládání. Prakticky všechny kultury až do časů evropského osvícenství pracovaly s mystikou, což v podstatě není nic jiného než působení na psychiku − od woodoo až po asijská bojová umění. Jenže novověká Evropa přišla na to, že když ovládne přírodní zákony, ocitne se nad mystikou − na muže s koltem (dělem, letadlem) si žádný kouzelník nepřijde. Mystika je dobrá k ovládání nevědomých, zastrašených a nejistých, ale kdo ví, jak doopravdy funguje svět, nemusí se bát.