Polský prezident Andrzej Duda v úterý podepsal zákon umožňující ministrovi spravedlnosti jmenovat či odvolávat šéfy soudů. Dva další zákony měnící soudní systém chce však vetovat, což na polské politické scéně vyvolalo zemětřesení, v jehož epicentru se ocitla vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). A je možné, že PiS v nynější podobě tuto politickou krizi nepřežije.

"Nikdo nikoho v PiS silou nedrží, dveře jsou otevřené, každý může odejít," řekl podle stanice RMF FM na pondělním jednání špiček strany její šéf Jaroslaw Kaczyński.

Ten doposud silou svých intrik a politických her držel stranu poskládanou z různě radikálních pravicových a konzervativních uskupení pohromadě.

Zárodky nejednoty však ukázalo hlasování v Sejmu o zákonu o Nejvyšším soudu, když se dva poslanci PiS hlasování zdrželi. Což je bezprecedentní situace u jinak pevné většiny 234 hlasů ve 460členné dolní komoře.

33 procent

by získala vládní strana PiS, kdyby se nyní konaly volby. Druhá, opoziční Občanská platforma, by měla 23 procent, další dvě po deseti.

PiS by tak nebyla schopna sama sestavit vládu.

Kaczyński se bude nyní snažit využít dvouměsíčních parlamentních prázdnin k upevnění moci a loajality poslanců.

Rozhodnutí prezidenta vetovat dva zákony nabídlo těm méně radikálním poslancům vládní strany alternativu, o níž se v médiích okamžitě začalo spekulovat: rozštěpení PiS na dvě strany − jednu nacionalisticky konzervativní, sdruženou kolem jádra v čele s Kaczyńským, a druhou republikánsko-liberální, jež by mohla vzniknout kolem prezidenta či vicepremiéra Jaroslawa Gowina a jeho strany Polska Razem. Ta se do parlamentu dostala na volebních seznamech PiS a má osm poslanců.

Gowin veřejně nesdílel radost z prosazení zákonů o soudních změnách v Sejmu a naopak zatleskal rozhodnutí prezidenta dva vetovat.

"Kolem Gowina se objevuje nejvíce zájmů a zároveň nejvíce neznámých. Pokud by se výrazně připojil k prezidentovi, mohl by destabilizovat vládní většinu," domnívá se Wawrzyniec Smoczyński, ředitel think-tanku Polityka Insight.

Kaczyński už se jednou nechal unést touhou hrát neprůhledné hry, když politikařením uvnitř vlastní koalice rozložil vládu pravice v roce 2007. Konzervativci potom svůj neúspěch svedli na "spiknutí" postkomunistických sil. "Šéf PiS nekontroluje všechny hráče ve vlastním táboře, dynamika změn a napětí mezi zájmy různých stran jsou velké," domnívá se Smoczyński.

Nejpravděpodobnější scénář je, že se Kaczyński pokusí sjednotit vlastní šiky a na podzim, kdy bude vláda v polovině svého čtyřletého mandátu, znovu přijde s dalšími radikálními změnami. Nejspíš ale počká na prezidentské návrhy soudních zákonů. Kvůli tomu, že tvrdě potlačovala opozici, není PiS schopná přehlasovat třípětinovou většinou prezidentské veto.

Pokud by PiS přišla v parlamentu o většinu (odchodem osmi Gowinových poslanců či revoltou dalších), země by zamířila k předčasným volbám, které by ale pro stranu byly velmi riskantní. Kvůli mobilizaci kolem protestů proti kontroverzní soudní reformě klesá její popularita. Už nyní průzkumy ukazují, že přišla o mladé voliče, již byli v roce 2015 rozhodující skupinou jejího elektorátu. Poslední průzkum agentury Kantar pro deník Gazeta Wyborcza dává PiS stále vítězných 33 procent, ale už by musela sestavovat vládu s koaličním partnerem.