Od startu Sputniku, který před 60 lety zahájil kosmický věk, se mnoho změnilo. První lety do vesmíru byly vlastně přívěskem vojenských raketových programů. I zmíněná družice byla vynesena na vojenské balistické střele a k úspěchu Moskvy přispěl fakt, že jaderné hlavice jejích fyziků byly daleko těžší než americké a tomu musela odpovídat také raketa s podstatně vyšší nosností. A právě schopnost dostat na oběžnou dráhu kolem Země více než čtyři tuny se při letech do vesmíru velice hodila. A byla hlavním důvodem náskoku, který zlikvidoval až americký program Apollo při závodech, kdo první bude mít člověka na Měsíci.

Nyní má při letech do kosmu hlavní slovo věda a klíčovou roli v tom hraje rozpočet americké kosmické agentury NASA. Její peníze daleko převyšují prostředky, které na lety do vesmíru dávají dohromady ostatní země. Obavy spojované s nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa se nenaplnily (škrtl jen Obamův projekt na přitažení a průzkum malého asteroidu) a NASA má v příštím roce i v dalších letech disponovat 19 miliardami dolarů, z nichž na "čistou vědu" půjde asi čtvrtina vyčleněných prostředků.

Vlajkovou lodí astronomie příštího desetiletí se stane vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), který nahradí Hubbleův teleskop. Náklady na něj se blíží devíti miliardám a například v příštím roce, kdy bude vynesen na oběžnou dráhu kolem Slunce, na něj američtí daňoví poplatníci věnují kolem půl miliardy dolarů. Ne všichni to ocení, odborníci jsou ale přesvědčeni, že mise za vynaložené peníze stát bude. Soustředí se přesně na to, o co má astronomická komunita největší zájem. Tedy, jak je patrné i ze závěrů právě červnové astronomické konference EWASS v Praze, na vznik vesmíru, projevy gravitačních vln a existence černých děr a také na důsledné hledání planet podobných Zemi u blízkých hvězd.

Vesmírný dalekohled za devět miliard dolarů bude umět analyzovat atmosféry planet u vzdálených hvězd.

Podle českého astronoma Jaroslava Palouše bude vesmírný dalekohled JWST schopen právě tohoto všeho, a dokonce i seriózního pátrání po mimozemském životě.

Co dokáže dalekohled

Infradalekohled JWST se má zaměřit na předem vytipované hvězdy a pátrat u nich po oběžnicích a stopách života na jejich povrchu. To druhé bude možné díky rozboru vlnových délek zachyceného světla. Například při průchodu planety přes kotouč její mateřské hvězdy je možné analyzovat složení atmosféry. A hledat plyny, které by mohly svědčit o podmínkách pro život, nebo dokonce přímo o jeho existenci, například kyslík, ozon či metan. Dalekohled by také měl dokázat zachytit cizí planety v podobě nepatrných bodů a opět rozborem jejich světla lze v pozemních laboratořích dospět k závěrům o jejich atmosféře, střídání letního a zimního období, rotaci a panujícím počasí a rovněž o možnosti života, zejména přítomnosti rozsáhlejší vegetace.