Podle jedné studie se skoro polovina zaměstnanců cítí ve své práci spokojenější a pozitivnější poté, co si vezmou dovolenou.

Odstřihnout se od práce je jedna z cest, jak předejít vyhoření. Pomáhají také koníčky a další zájmy. Se syndromem vyhoření se jako HR manažerka setkávám pravidelně a touto zkušeností jsem si i sama prošla. Vzpomínám si na pocit totálního vyčerpání, nenahraditelnosti v práci a obrovského stresu doprovázeného bolestivým napětím v šíji a zádech. Jednoho rána jsem při konferenčním hovoru na pozdrav reagovala pláčem a levá ruka mě bolela tak, že jsem ji nemohla zvednout. V ten moment jsem se probudila. Věděla jsem, že se musím zachránit, protože to nikdo jiný za mě neudělá.

Zrušila jsem pracovní cestu, objednala jsem se na baňkování, které mě zbavilo napětí v zádech a pracovala jsem na přenastavení priorit jak v práci, tak v životě. Časem to vedlo ke změně zaměstnání.

S daným zaměstnancem nestačí pouze mluvit a domlouvat se na přenastavení úkolů. Opravdu pomáhá pouze radikální změna, okamžitá změna pozice doprovázená volnem. Po návratu do práce je třeba lépe nastavit vyvážení pracovního a osobního života. Výše postaveným manažerům je dobré nařídit tzv. "sabbatical", delší pracovní volno v rozmezí tří až šesti měsíců. Manažeři tak mohou načerpat novou motivaci, sílu a chuť do práce a do života.

Tento nástroj se v českých firmách zatím používá jen velmi málo, ale ve Spojených státech, kde jsem spoustu let pracovala, je to naprosto běžné.

Zaměstnavatelé tak předcházejí nebo čelí únavě a vyhoření svých výkonných pracovníků. Ideální je, pokud firma nabízí delší volno každému zaměstnanci, například po určité odpracované době u firmy.

Hamé je velká firma s deseti výrobními závody ve čtyřech státech a 2500 zaměstnanci.

Samozřejmě se s vyhořením potkáváme i u našich zaměstnanců. Máme trochu výhodu v tom, že paleta profesí u nás je široká. Na pozicích, kde je to možné, se snažíme zaměstnance střídat.

Základem je průběžná komunikace s pracovníky, například prostřednictvím mistrů. Pomáhají také otevřené mezilidské vztahy a jasné rozdělení kompetencí ve firmě. Správně nastavené procesy brání tomu, aby byli někteří pracovníci dlouho přetěžovaní, zatímco jiní měli nižší pracovní zátěž.

Samozřejmě když už je situace vyhrocenější, tak využíváme spolupráce s psychology a psychoterapeuty.

V takových případech se už ale jen mnohdy hasí požár, který je velmi obtížné zdolat.