Ladislav Karel Feierabend strávil polovinu svého dospělého života v exilu, a jeho příběh je tak odrazem pohnutých dějin střední Evropy 20. století. A přestože po druhé světové válce už naplno nemohl uplatnit svůj talent a zkušenosti v rodné zemi, jsou Feierabendovy zásluhy podle historiků nesporné. Spočívají hlavně v rozvoji československého družstevnictví v éře jeho největšího rozkvětu − v meziválečném období.

Pro současníky má pojem družstevnictví negativní nádech, spjatý převážně s násilnou kolektivizací v 50. letech. V předválečném Československu ale sdružování zemědělců bylo cestou ke stabilitě a větší ekonomické síle. Spolupráce umožňovala společně nakupovat stroje a hnojiva za množstevní ceny a výhodněji prodávat zemědělskou produkci. Kooperativa, jíž byl Feierabend vrchním ředitelem, byla obchodní centrálou družstev. Zabývala se nejen velkoobchodním nákupem a prodejem zemědělských výrobků, ale i zahraničním obchodem − dovozem ledku a chemických hnojiv a vývozem osiv a sadby. Feierabend byl také u zrodu Československé obilní společnosti (1934), která měla monopol na výkup obilovin a krmiv od zemědělců. Právě monopolizace částí zemědělství pomáhala československým národohospodářům bojovat proti klesajícím cenám obilí a jiných produktů v době světové hospodářské krize.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se