Britská premiérka Theresa Mayová měla jasný jízdní plán: vyhrát s velkou převahou parlamentní volby a 19. června zahájit vyjednávání o odchodu Británie z EU, k čemuž ji zavazuje referendum z minulého roku. Vše je ale nakonec jinak. Konzervativci Mayové v nové Dolní sněmovně oslabili. Místo dosavadní nadpoloviční většiny získali jen menšinu 318 hlasů a Mayová doufá, že se udrží v křesle premiérky, když vytvoří vratkou vládu podporovanou severoirskou Demokratickou unionistickou stranou, která získala 10 hlasů.

To znamená při pohledu z kontinentu dvě věci. Jednu dobrou a jednu špatnou. Ta dobrá zní, že Britové budou o poznání méně tlačit na takzvaný tvrdý brexit, tedy tvrdé vyjednávání s EU o každou píď nových vztahů. Špatnou zprávou je, že ostrovy nemají silného premiéra, který by reprezentoval názor většiny Britů.

I Česko se musí přizpůsobit nové situaci. V rámci utváření unijní pozice vůči Británii dokonce v některých oblastech může agresivněji prosazovat své zájmy. Jaké to ale jsou?

Vládní analýza, která vznikla minulý rok hned po britském referendu a již má týdeník Ekonom k dispozici, tvrdí, že hlavní čeští vývozci "jsou vesměs schopni své potenciální výpadky nahradit vývozem do jiných teritorií". To ale neznamená, že by špatně vyjednaný brexit v Česku vůbec na nikoho nedopadl. "Z hlavních vývozců na britský trh by výpadek příjmů spojených s odbytem v Británii dopadl v podstatné míře pouze na jednu větší firmu − TPCA," ukazuje studie na kolínskou automobilku. Ta ale není zdaleka jedinou společností ohroženou brexitem.

Samé překážky

Česká vláda zatím pracuje s variantou, že by se odchod Britů z EU projevil poklesem objemu obchodu s ostrovy o šest až devět procent, což v rámci celého exportu může znamenat pokles o 0,3 až 0,5 procenta.

Velká Británie nemá silného premiéra, který by reprezentoval názor většiny.

Je paradoxní, že některé modely vzájemného uspořádání mezi Británií a EU, které studie z minulého roku popisuje a které se už zdály nemožné, jsou po britských volbách opět aktuální. Vzhledem k tomu, že hlavní tábor příznivců tvrdého brexitu, tedy konzervativci, oslabil, opět přicházejí ke slovu varianty takzvaného měkkého brexitu, tedy poměrně výrazného připoutání k EU.

Jedním z nich je norský model, kdy by Británie zůstala členem Evropského hospodářského prostoru společně s Norskem, Lichtenštejnskem a Islandem. Tyto státy jsou sice mimo EU, ale za přístup na jednotný trh platí přejímáním kompletní unijní legislativy. Takový model uspořádání s Británií by pro české exportní firmy de facto znamenal, že se nic nezmění.