Problémy chorvatského konglomerátu Agrokor visí jako gilotina nad hlavou chorvatské ekonomiky. Zemědělský a retailový obr zodpovědný za 15 procent tamního HDP se od počátku roku potácí v problémech a hrozí zbourat hospodářský růst prakticky celého Balkánu. Firma, která si před třemi lety ukousla příliš velké sousto v podobě akvizice konkurenčního řetězce Mercator, tak v posledních měsících vyvolává otřesy, které rezonují daleko za chorvatskými hranicemi. V Moskvě. V Bruselu. Kolos nejbohatšího Chorvata Ivici Todoriče přitom stále není zachráněný. Kolos, který je podle některých "too big to fail" − příliš velký, aby mohl padnout.

Přímo zaměstnává 60 tisíc lidí, jeho pád by se ale skrz 2500 dodavatelů dotkl až 150 tisíc chorvatských pracovních míst. To je v ekonomice čtyřmilionového Chorvatska, jinak velmi vázané na turistický průmysl, opravdu nálož. S výjimkou Makedonie a Kosova je retailovou jedničkou ve všech následnických státech bývalé Jugoslávie. Pokud zavřou jeho Konzumy, velká část Chorvatů, především těch žijících na venkově, si nebude mít kde nakoupit. Pokrývá celou zemědělskou vertikálu od pěstování plodin a chovu zvířat přes jejich výkup, zpracování až po prodej koncovým zákazníkům. Jen na záhřebské burze je zalistovaných osm jeho divizí.

Národní šampion, který desítky let ohromoval svými úspěchy, zničehonic uklouzl. Tou pomyslnou banánovou slupkou se zdá být ona nezvládnutá akvizice Mercatoru. Aktuálně firma není schopna splácet své dluhy v odhadované výši až šesti miliard eur. Ze zakladatele Ivici Todoriče padá aura geniálního obchodníka a v Záhřebu se ve vládních palácích přemýšlí, jak firmu zachránit a zároveň se přitom příliš neumazat. Respektive jak tu pomoc dokázat politicky přežít. Protože i o možný pád vlády Andreje Plenkoviče se tady hraje.