Moderní krabička poslední záchrany má v 21. století podobu mobilní aplikace. Pomoc si lidé v ohrožení života přivolají jedním stisknutím nouzového tlačítka v chytrém telefonu. Aplikace Záchranka odešle záchranářům datovou nebo SMS zprávu s přesnou GPS polohou pacienta v nesnázích a naváže hovor s dispečerem záchranné služby. Za 14 měsíců od jejího spuštění přijaly záchranné složky jejím prostřednictvím přes 7000 volání. V 750 případech aplikace významně přispěla k záchraně života volajícího. Pomoc si díky ní mohou přivolat i neslyšící, kteří svůj akutní stav specifikují pomocí předvolených piktogramů. Nevidomým zase slouží hlasové navádění. Autorem myšlenky je šestadvacetiletý Filip Maleňák, absolvent oboru biomedicínské techniky a bioinformatiky na Vysokém učení technickém v Brně. Záchranné služby o jeho nápadu hovoří jako o největší revoluci od vzniku čísla 155. Systém urychluje komunikaci pacientů a záchranářů a tím přispívá k rychlejšímu příjezdu záchranných složek na místo události a zvyšuje šance zraněných na rychlou a efektivní záchranu.

Záchranné složky na lince 155 mají dnes už velmi pokročilé informační systémy. Dispečeři přesně vidí, kde v terénu se pohybují sanitky i vrtulníky, ale před příchodem aplikace Záchranka znali jen přibližnou polohu pacienta. Přesnost jeho lokalizace závisela na tom, jak vzdálen byl volající od nejbližšího vysílače mobilního signálu. Ve městě mohli záchranáři určit jeho polohu s přesností několika ulic, v otevřeném terénu šlo ale klidně o desítky kilometrů. To v případě, kdy volající není schopen v důsledku šoku, zranění nebo neznámého terénu popsat místo události, značně komplikovalo zásah. Propojení chytrého telefonu s informačním systémem záchranných složek vyřešil Maleňák ve své bakalářské práci. Vytvořil koncept tísňového volání 21. století, který byl do ostrého provozu spuštěn tři roky po obhajobě.