Tak jsme se dozvěděli, že platy v Česku rekordně rostou. V prvním čtvrtletí o závratných 5,3 procenta na necelých 28 tisíc korun měsíčně. To je dobrá zpráva. Závrať však přejde po přepočtu na eura. Průměrný plat je něco přes tisíc eur. Pětiprocentní nárůst je nějakých 50 eur. V západní cizině oběd pro dva i s pitím. Lidé pracující ve špatně placených branžích, třeba prodavači, přitom mají průměrný plat necelých 19 tisíc korun, přes 700 eur.

Proč přepočet na euro? Protože eurem platí téměř všichni kolem nás. Protože většina českých výrobků vyvážených do ciziny je ohodnocena eury. A také pro představu, kolik bychom brali, kdybychom euro přijali, jak jsme se zavázali. Při přepočtu na eura také lépe vynikne, jak jsou platy v Česku i přes blahodárný růst bídné.

Nemá smysl z toho vinit vládu nebo zakládat odbory. Je zřejmé, že na výrazně vyšší platy není naše ekonomika stavěná. Jedinou cestou je zvyšovat její výkon. Jak? Třeba podporou podnikání, jednoduššími daněmi, omezením šikany firem a zbytečných povinností a sankcí. To by byl pěkný začátek. Bohužel, vidíme opak. A jako výsměch pak sliby příplatků zpoza ministerských pultíků.

Citát týdne

"Zatím všude, kde se staví nové jaderné elektrárny, tak je tam nezpochybnitelná role státu. Vždy je tam nějaká forma státní podpory, byť ne třeba přímá finanční."

Šéf nové divize jaderná energetika ČEZ a ředitel Jaderné elektrárny Temelín Bohdan Zronek prohlásil, že nové bloky jaderných elektráren v Česku potřebují státní pomoc.