Jak jsme mohli vidět na konferenci Innovative Legal Services Forum 2017, kterou pořádal v polovině května měsíčník Právní rádce, umělá inteligence dorazila i k právníkům. Konečně! Chtělo by se mi dodat, že jim to trvalo. Současně ji ale doprovází mnohem komplexnější změny v oboru.

Řada odborníků předpovídá trhu sestupnou tendenci − každá třetí advokátní kancelář nebude zapotřebí a 70 až 80 procent dnešní práce právníků převezmou stroje. I když taková budoucnost vypadá drasticky, nečekejme v dohledné době nadvládu či dominanci umělé inteligence v právním byznyse ani plnou automatizaci práva. Sledujeme spíš pomalou transformaci odvětví, kdy bude sloužit umělá inteligence prospěšným způsobem. Nebude nám vládnout.

Nezájem právníků

Jedním z důvodů, proč nás nečeká revoluce, je nezájem právníků. Ne všech, ale drtivé většiny. A to je potřeba si přiznat. Nedávný průzkum mezinárodní asociace mladých právníků AIJA přišel se zajímavými daty. Jen pětina oslovených advokátů vnímá pozitivně aktuální trend prediktivních analýz, které kombinují data mining a datové modely, statistiku a umělou inteligenci s cílem identifikovat trendy a předpovědět budoucí události. Pouze 10 procent právníků je pak opravdu využívá anebo se s nimi reálně setkali.

Lépe na tom jsou podnikoví právníci. Podle amerického průzkumu jich technologickou asistenci se strojovým čtením dokumentů anebo právě prediktivní analýzou využívá 40 procent. Výsledek? Bude zapotřebí méně juniorů na rešerše a více zkušených na trénování strojů.