Nezájem mladých lidí o politiku je alarmující − podle průzkumu OECD o ni nejeví vůbec žádný interes 57 procent Čechů ve věku od 15 do 29 let a horší je to už jen v Litvě. Přitom fakt, že v sousedním Německu politika nezajímá jen sedm procent mladých, naznačuje, že právě v těchto lidech dříme ohromný potenciál.

K posledním volbám do české Poslanecké sněmovny se jich v roce 2013 dostavila přesně polovina. Kdyby tu tedy − čistě hypoteticky − vznikla strana, která by dokázala přilákat veškeré mladé nevoliče, získala by kolem 700 tisíc hlasů. Tedy téměř tolik, kolik obdrželi před třemi lety komunisté, což jim stačilo na 33 křesel. Zatím je k něčemu takovému daleko, nejistou nadějí jsou teď jen piráti, kteří se o část zmíněných zamrzlých hlasů chystají bojovat. Trend je ale spíše opačný, nastupující generace v posledních letech vyklízí prostor důchodcům, kterých přibývá a kteří mají lepší volební morálku. Česko přitom není výjimkou − nezájem mladých ve Velké Británii loni rozhodl o odchodu země z EU.

Jiná generace

Podle studie sociologa Lukáše Linka mladí nevoliči vysvětlují neúčast u uren nejen nezájmem o politiku, ale i tím, že volby kolidovaly s jejich plány na trávení volného času a s prací. To se může zdát malicherné, avšak odborníci tvrdí, že mladí Češi skutečně jsou jiní než jejich předchůdci. Více než domácí poměry je zajímá svět, který chtějí procestovat a osahat. Agentura Kantar TNS zjistila, že většinou nedůvěřují domácím politikům ani prezidentovi a požadují hlavně otevřené hranice a možnost studia v Evropské unii. Největšímu zájmu se u nich těší komunita, v níž se sami pohybují, a ochrana životního prostředí. Životní styl jim formuje internet, který je ztělesněním svobody a různorodosti, a přes sociální sítě si často hledají přátele. Chtějí pomáhat ostatním a měnit svět k lepšímu, jenže ne skrz instituce a politické strany. Názory dávají najevo on-line peticemi, internetovými debatami, a pokud mají vystoupit veřejně, dávají přednost protestům a happeningům. Což souvisí s tím, že i v běžném životě často obcházejí tradiční řešení a hledají vlastní cestu. Jiné jsou jejich zdroje informací. Na televizi se nedívají, tu jim nahrazuje Facebook a Instagram, a větší váhu než slova pro ně mají obrázky. Jde také o "postmate­riální" generaci, i díky tomu, že se o ně mnohdy ještě starají rodiče a místo majetku kladou důraz na zážitky. Podle Evy Králové z agentury Kantar TNS jsou posedlí vlastní zkušeností a nejsou naivní: mají vzdělání a vyrůstali za ekonomické recese.

Účast ve volbách do Poslanecké sněmovny

Připlouvají piráti?