V časech před internetem toho po člověku moc nezůstalo: pár fotek a dopisů, které se brzy ztratily, zbyla nanejvýš víra v nesmrtelnou duši. Ale dnes záhrobí existuje: e-maily, sociální sítě a mobilní technologie generují o každém jedinci obrovské množství dat, počínaje mapou pohybu v realitě i na internetu přes korespondenci až po obrazový materiál. To někde v cloudu přetrvává i po smrti.

A jistá firma údajně zkoumá možnosti, jak touto cestou vyvolávat mrtvé. Už ne pomocí spiritistického stolku, ale cestou data miningu, umělé inteligence a 3D virtuální reality.

Že jde oživit mrtvého, už dřív dokázaly filmy, kde si zahráli zesnulí herci (například Lawrence Olivier ve World of Tomorrow z roku 2004). Netřeba pochybovat, že s výpočetním výkonem dostupným dnes nebo v blízké budoucnosti jde do takového přízraku vdechnout digitální stopu nebožtíka a dát mu tak vlastnosti blízké těm, které měl ve fázi existence z masa a kostí…

Zkouším si představit, co z toho pojde. Budou mi k dispozici rodiče, když budu potřebovat poradit nebo když mi bude smutno? Bude mi je ona firma pronajímat? Půjde digitální mrtvé zneužívat k citovému vydírání či jiné formě kriminality? Budou si lidé do závěti klást podmínku, že nechtějí digitálně oživit? Co na to zákon? A mohou tyto přízraky s pomocí umělé inteligence zahájit autonomní existenci?

Ještě nedávno nanejvýš námět na ujetou sci-fi, zdá se ale, že ohledně budoucnosti platí úsloví: očekávejte neočekávané.