Půlměsíční vládní krize skončila odchodem předsedy hnutí ANO Andreje Babiše z postu ministra financí. Nahradil ho poslanec ANO Ivan Pilný. Ale neukončený souboj o směřování země se jen přenesl k podzimním sněmovním volbám. "Jako sociální demokracie jsme odpůrci toho, abychom se stali firmou Andreje Babiše, abychom se posouvali autoritářským směrem," prohlašuje premiér Bohuslav Sobotka.

Po vyhození z vlády se Andrej Babiš vůči Sobotkovi a ČSSD ještě více zatvrdil: "Pan premiér se zaměřil na mě a chce mě za každou cenu dostat z politiky," tvrdí předseda ANO.

Zároveň krize ukázala i mnohé dosud více či méně skryté tendence v politice. Babiš a prezident Miloš Zeman k sobě mají rozhodně blíže, než bylo dosud zjevné. A když jde do tuhého, Sobotka se zase může opřít o podporu pravicové opozice.

Týdeník Ekonom spolu se sociology a politology vytvořil čtyři scénáře směřování země po podzimních volbách.

Republika se může vydat autoritářskou cestou. Nebo tu levice začne ve velkém budovat sociální stát. Nebo se utvoří "antibabišovská" koalice a země bude přešlapovat na místě.

Poslední, byť nepříliš pravděpodobnou možností, je reformní vláda, která by pohnula s roky neřešenými problémy země.

Bývalý český premiér a předseda Senátu Petr Pithart, který v polistopadové politice viděl zblízka skoro všechny povolební veletoče, v reformní vládu příliš nevěří. Úplné skepsi ale také nepropadá: "Nezbývá mi než věřit v alespoň přešlapující republiku, kterou ale bude pokoušet touha vrhnout se do propasti autoritářství."


Autoritáři všech druhů, spojte se

Nemálo Čechů volá po vládě pevné ruky. Premiér Andrej Babiš podporovaný extremisty by jim spolu s prezidentem Milošem Zemanem mohli vyhovět.

jarvis_592569ec498ea3cb3ab5dfe7.jpeg
 
Ilustrace: Jan Hunter Doležálek

Neminul den vládní krize, aby premiér Bohuslav Sobotka nevaroval před úpadkem právního státu a nebezpečným autoritářstvím. Tohle téma chce ČSSD udržet v kampani až do říjnových sněmovních voleb. "Chceme garantovat demokratický parlamentní systém," hřímá předseda ČSSD. Před kým chce republiku chránit, je jasné − před předsedou ANO Andrejem Babišem a čím dál více i před prezidentem Milošem Zemanem. Jak moc ale tato nabídka může zapůsobit? Nechtějí naopak Češi nad sebou opravdu pevnější otěže?

Naštvaná třetina

"Podle mě je tady po nějaké autoritativnější vládě poptávka mezi 25 a 35 procenty populace," říká sociolog Daniel Prokop z agentury Median. "To není málo, ale na celkovou změnu to nestačí. Tito lidé existovali vždy, nejvíce jich přibylo na konci ekonomické krize. Teď jsou podle mě jen více slyšet, protože mají nabídku − například v podobě Zemana a do jisté míry i Babiše," dodává.

Sociolog Prokop vysvětluje, jak došel k tomu, že čím dál zjevnější politická nabídka vlády pevné ruky může zlákat až třetinu lidí. Podle únorového výzkumu CVVM si 26 procent Čechů myslí, že autoritativní způsob vlády může být lepší než demokratický. Zároveň je zde pětina Čechů, kterým je charakter režimu jedno. V této skupině lidí Sobotka a další oponenti Babiše či Zemana rozhodně se svým apelem na obranu demokracie neuspějí. Naopak pochybovači o demokracii v Česku jsou sílícím proudem. A nejsou to jen oba zmiňovaní vrcholoví politici. Například příznivec Babiše, podnikatel Radim Jančura, tvrdí, že právě "vnitrostranická demokracie zničila ODS a ČSSD", a je tedy potřeba silného lídra v čele silného hnutí. Proto by dal Babišovi šanci vládnout příští čtyři roky.

Podle Prokopa lze k odpůrcům demokracie přičíst i další blízké názorové skupiny, které třeba podporují trest smrti, mají výrazné obavy z vnějších rizik či věří některému z autoritářských, radikálních či hodně sociálně konzervativních politiků, jako je Zeman, Babiš, Tomio Okamura či komunisté. Sociolog tak doplňuje úvahu, proč se až třetina Čechů může rozhodnout pro možnost, která by znamenala poměrně radikální rozchod s dosavadním vývojem republiky.

Babiš čistič

Ve středoevropském regionu byla po roce 1989 česká politika dlouho jednou z nejstabilnějších a velké strany ODS a ČSSD se shodly na demokratické podstatě republiky. Z velkých stran jsou už ale malé a nastupují nová hnutí, která jsou si přínosem demokracie mnohem méně jistá.

Nikdy tu ještě nebyla větší nabídka pro Čechy, kterým se nelíbí demokracie a hledají radikální politiky, kteří by s ní zatočili.

Andrej Babiš by rád zrušil Senát: "Je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 milionů korun ročně," tvrdí. Jenže Senát je i po zrušení práva spoluvolit prezidenta stále důležitou pojistkou při volbě ústavních soudců a dalších vysokých funkcionářů, aby se moc příliš nekoncentrovala do jedněch rukou. Navíc je varující, že s touto myšlenkou přišel Babiš poté, co minulý rok prohrál právě v senátních volbách.

Šéf hnutí ANO by snížil i počet poslanců o polovinu. A radikálně by omezil počet ministerstev. Pochybuje i o krajské samosprávě. "Nejlepší by bylo kraje zrušit a bylo by po ptákách," řekl před dvěma lety.

Spolu s jeho neskrývanou zálibou ve většinovém volebním systému by jeho ústavní plány nejspíše skončily tuhou centralizací moci v rukou premiéra.

Tyto záměry ale mohou v Česku rezonovat více, než si nyní připouštíme. V květnu americká výzkumná agentura Pew Research zveřejnila velký průzkum spokojenosti s demokracií ve střední a východní Evropě. Demokracii jako nejlepší možnost většinově volili Řekové, Litevci, Chorvaté či Rumuni, v Česku to však byla méně než polovina respondentů.

Průzkum ale především ukázal na "blbou náladu" Čechů, ze které mohou autoritáři těžit. Jen podle 30 procent obyvatel lze věřit lidem okolo sebe, podle 67 procent se spíše vyplácí být nedůvěřivý. Právě z těchto strachů a nespokojenosti se stávajícími pořádky mohou nyní těžit autoritáři.

Extremisté u moci

Sociolog Jan Herzmann přemýšlí, jak by se po volbách mohla poskládat politická scéna, aby vyhověla této části české společnosti. "Hnutí ANO může zvítězit s podporou čtvrtiny až třetiny voličů, k vládnutí by v takovém případě pravděpodobně potřebovalo dva koaliční partnery nebo tichou podporu komunistů," vypočítává.

Průzkumy volebních preferencí tuto možnost nevylučují. ANO by podle některých z nich mohlo dokonce sestavit i vládu opřenou o extremisty. "Pokud by ANO vyhrálo volby opravdu výrazně s více než 35 procenty hlasů a dále by propadlo hodně hlasů například pro TOP 09 nebo lidovce, vítězi bude stačit k většině při hlasování o důvěře podpora někoho, kdo nebude mít velké nároky," říká politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity.

Kdo by to mohl být, není podle něj těžké vymyslet: "Může to být Okamurovo hnutí SPD nebo ko­munisté, kterým budou stačit parlamentní či jiné zajímavé pozice mimo vládu."

A k tomu Zeman

Ke změně směřování země by ale asi jen sněmovní volby nestačily. Po nich přijdou ještě volby prezidentské a v těch podle sociologa Herzmanna obhájce prezidentského úřadu Miloš Zeman získá "skoro jistě" přes třetinu hlasů. Druhé kolo je mnohem nejistější, ale Zeman má stále velkou šanci úřad obhájit.

Pokud by byl premiérem Babiš opřený o podporu politického okraje a prezidentský úřad obhájil Zeman, mohl by tento tandem začít výrazně proměňovat republiku k obrazu té třetiny Čechů, které současný systém nevyhovuje.

To se ale podaří, jen když Babiš a Zeman budou schopni přilákat ke třetině nespokojených i vlažnější příznivce.

"Proto považuji variantu Babiš plus Zeman za sice nejpravděpodobnější, ale zdaleka ne jistou − řekněme tak na 40 procent," říká Herzmann, když má volit ze čtyř nabízených scénářů směřování republiky.


Reálný socialismus podle ČSSD

Pokud se sociální demokracii podaří sestavit levicovou vládu, Bohuslav Sobotka dokončí svůj projekt výrazného postátnění české ekonomiky.

jarvis_592569f0498ec22797ab2909.jpeg
 
Ilustrace: Jan Hunter Doležálek

V ústředí ČSSD v Lidovém domě sní vedení partaje o tom, že vládní krize, v níž premiér Bohuslav Sobotka postupoval rázně a rozhodně, otočí klesající trend volebních preferencí.

Sobotka by rád zopakoval to, co se stalo půl roku před sněmovními volbami v roce 2013, jen by ČSSD sehrála jinou roli než tehdy.

Před čtyřmi lety dlouho atakovala 30 procent voličské podpory, ale pak začala ztrácet ve prospěch rychle posilujícího ANO. Dvacet procent nakonec stačilo k hubenému vítězství, Babiš získal jen o necelá dvě procenta hlasů méně. Nyní by podle představ Lidového domu mělo pro změnu takto začít padat ANO kvůli skandálům svého předsedy a ČSSD by měla začít posilovat. Pak by Sobotka mohl dostát tomu, co slíbil straníkům na jarním sjezdu: "Nebudu diskutovat o tom, co budeme dělat, když skončíme druzí. Chci skončit na prvním místě, aby sociální demokracie sestavovala příští vládu."

Sociolog Daniel Prokop ale upozorňuje, že podobně jako příznivci autoritářů ani Češi, kteří si přejí výrazně přerozdělovací stát, nejsou ve většině. "To by vyžadovalo kooperaci další části levice − asi KSČM. A souhrnný potenciál těch dvou stran je dnes někde kolem 30−35 procent, takže většinu by dnes skoro jistě nedaly." Podobně jako v případě autoritářských tendencí ale není vyloučené, že socialistická alternativa bude nakonec nejsilnější ze všech.

Obrat Sobotky doleva

Sobotka minulý podzim po prohře v krajských a senátních volbách zcela přehodnotil směřování ČSSD. Do té doby se snažil o vytvoření středové sociální demokracie zajímavé nejen pro levičáky, ale i pro centristy ve větších městech.

Ještě v první reakci po loňských krajských volbách prohlašoval, že "jednou z věcí, na které se musíme podívat, jsou témata jako ochrana životního prostředí, téma kultury, ale také třeba téma digitální ekonomiky, virtuálního prostoru, kde se pohybuje mladá generace, témata, kterými se zabývají piráti". Tohle ideové rozkročení už je definitivně pryč.

Upadající preference strany se Sobotka rozhodl léčit výrazným příklonem doleva. Pozval do příští vlády právě KSČM, přičemž výtky k nedemokratickému charakteru strany odmítl s tím, že stejně už sedí ve vládě s "normalizačním komunistou" − tím myslel Babiše −, tak může sedět v příští vládě s KSČM.

Už současná Sobotkova vláda výrazně postátnila českou ekonomiku a nabrala 30 tisíc nových státních zaměstnanců. ČSSD chce ještě víc.

Přestože je sociální demokracie slabší než ANO, spolu s KSČM by disponovala stejnou silou a hrálo by se o to, kdo z dalších parlamentních hráčů se ke komu po volbách připojí.

Na konec plýtvání dohlédne spousta nových úředníků

Pokud by ČSSD dokázala sestavit levicovou vládu, mohla by dotáhnout to, co premiér Sobotka začal už v sestavě s ANO a KDU-ČSL. V české ekonomice by výrazně nabobtnal státní a veřejný sektor.

Přestože Sobotkova vláda je obecně vnímána tak, že se ČSSD a ANO vyvažují a dělají středovou poli­tiku, při pohledu na výsledek to tak rozhodně nevypadá. V programovém prohlášení vláda slibovala, že zamezí plýtvání, ale pod jejím vedením se zvýšil počet státních zaměstnan­ců o více než 30 tisíc lidí. Pro srovnání: předcho­zí kabinet Petra Nečase naopak snížil počty o 10 tisíc lidí. Zatímco tedy za Nečase se z eráru "vy­stěhovalo" jedno menší město, za Sobotky jedno větší město placené z daní přibylo. Roční náklady na nové zaměstnance představují zhruba 28 miliard navíc.

Nejvíce lidí, přes sedm tisíc, přišlo do ozbrojených složek, tisíce lidí posílily školství, po stovkách ale bobtnala i samotná ministerstva.

Za éru této vlády vznikla či ještě má vzniknout spousta nových úřadů: od Dozorového orgánu pro zdravotní pojištění přes Regulační úřad železniční dopravy, Národní akreditační úřad, Odbor elektronické evidence tržeb, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran až třeba po Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Mnohdy jde o funkční úřady, ale samozřejmě stojí další desítky milionů.

Nicméně ne vše, co ČSSD chtěla ve vládě protlačit, nakonec prošlo. Hned na začátku společného vládnutí Babiš zarazil hit ČSSD − sektorovou daň na vybraná odvětví české ekonomiky.

Ale i tak se toho podařilo dost postátnit. V nabídce spoření na důchod koalice zrušila soukromý fondový pilíř zavedený předchozí, pravicovou vládou. Zvýšil se podíl státu na financování zdravotnictví, protože vláda se rozhodla zrušit prakticky všechny zdravotnické poplatky.

Babiš navíc nakonec takřka vždy finančním nárokům ČSSD ustoupil, ať už šlo o valorizaci důchodů, zvyšování minimální mzdy či nárůst platů. Jedním z posledních ústupků ministra financí vůči ČSSD je nárůst platby za státního pojištěnce ve zdravotním systému, tedy za důchodce či třeba děti. Při nástupu Sobotkovy vlády za ně stát platil 787 korun, po několikanásobném navýšení to bude brzy 969 korun. To jsou další miliardy, o které narůstá státní sektor v české ekonomice.

Zdroje tu jsou

Sobotka ví, že pokud chce voliče přesvědčit o své levicové nabídce, nesmí přestat slibovat další transfery a dotace. Minimální mzda má vzrůst na 12 200 korun měsíčně. Po zvyšování platů učitelů, doktorů a dalších má od července dojít i na pracovníky v kultuře, nepedagogické pracovníky v regionálním školství a v sociálních službách. Zároveň stát přidá hasičům, policistům, bachařům a celníkům 10 procent tarifního platu.

ČSSD slibuje prosadit také další zákony, které by stály miliardy, jako je například nová úprava sociálního bydlení, kdy by stát znevýhodněným garantoval bydlení.

Kde na to chce ČSSD vzít chybějící desítky mi­liard? Navrhuje rozsáhlou daňovou reformu, která by rapidně zvýšila daňový výběr státu. Rozrůznění korporátní daně do tří sazeb by přineslo 12 miliard ročně navíc. Podniky do pěti milionů zisku ročně by měly 14procentní sazbu, do 100 milionů 19procentní sazbu a ty velké 24procentní sazbu.

Spoustu plánů ČSSD by měly zaplatit především banky. Přestože bankovnictví není v Česku zdaleka sektor s nejvyšší výnosností zahraničních investic, Sobotka by na bankovní aktiva uvalil čtyři nové sazby a ročně tak získal 11 miliard pro stát. K budování socialismu podle ČSSD pak patří i reforma daní fyzických osob, která by sice neměla rozpočtu nic přinést, ale která by měla výrazně více zdanit bohatší Čechy. Zatímco lidé s příjmy do 50 tisíc by si polepšili o stokoruny, ti lépe vydělávající by to zaplatili ztrátou tisícikorun na čisté mzdě.

Sociolog Jan Herzmann ale socialistický sen Sobotky mírní: "V tuto chvíli se zdá vítězství ČSSD ve volbách málo pravděpodobné, pokud se jí nepodaří Babiše opravdu zničit, například nechat zavřít. Kdyby zvítězila, Sobotka by upevnil svoji pozici, ale na samostatné vládnutí by rozhodně nedosáhl."

ČSSD by se podle něj v nějaké podobě obrátila k podpoře komunistů nebo oslabeného ANO a vládní koalice by postrádala silného lídra. "Varianta se mi tedy jeví jako velmi málo pravděpodobná, odhaduji šance tak na 10 procent," říká Herzmann.


Všichni proti Babišovi

Nejprve při schvalování lexu Babiš a nyní při vládní krizi se ukázalo, že politické síly jsou schopny se spojit proti Andreji Babišovi. Vznikne i "antibabišovská" vláda?

jarvis_592569f2498ec22797ab2910.jpeg
 
Ilustrace: Jan Hunter Doležálek

Na konci prvního týdne politické krize vystoupil předseda TOP 09 Miroslav Kalousek s prohlášením, že pokud premiér Bohuslav Sobotka chce bránit "plnohodnotnou demokracii, pak je TOP 09 jeho přirozeným partnerem". Předseda ANO Andrej Babiš okamžitě opáčil, že místo toho, aby premiér dodržoval koaliční smlouvu, kuje "mocenský pakt" s Kalouskem.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 50 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.