Demograf Tomáš Fiala již koncem minulého století na přednáškách pro studenty pražské Vysoké školy ekonomické varoval, že pomalu vymíráme. Tvrdí to i nyní a dodává, že stát by se měl snažit tomuto trendu čelit. A to i řadou netradičních sociálních a ekonomických opatření, která jdou daleko za mez toho, co se nyní s ohledem na materiální styl života pokládá za možné. Není ani proti přijímání uprchlíků. Těm by se ale podle něj mělo především pomáhat, protože jsou na tom nikoliv vlastní vinou hůře než my, a až pak uvažovat, zda jejich příchod přispěje k udržení současné výše domácí populace.

Potřebujeme tu migranty?

Momentálně zní otázka jinak, migranti potřebují nás − jsou na tom totiž daleko hůře. Pokud jde o naše potřeby: ano, jestli chceme, aby v České republice neubývalo obyvatel, bez migrantů se neobejdeme.

Jak jednou bude Česká republika vypadat? Za 20 let nebo na konci století?

Dojde ke zlomu a staneme se vymírající zemí. Podle předběžných propočtů by nás − bez migrace a při současné porodnosti − mělo být na konci století jen 6,6 milionu. Pro udržení zdejší populace v současné výši by byl zapotřebí každoroční přírůstek 20 až 30 tisíc lidí odjinud. Záleží na porodnosti u nás.

Ta už trochu roste.

To je pravda, zdaleka to ale nestačí. Šestnáct dětí na deset žen je málo. K udržení populace na stejné úrovni potřebujeme více než 20 dětí.

Jak to tu bude vypadat třeba za dvacet let?

Pokles zpočátku nebude tak patrný, za dvacet let by nás bylo asi deset milionů. Ale za padesát let, bez migrace, už jen osm milionů.

Tomáš Fiala (63)
Demograf Tomáš Fiala

Po absolvování Mate­matic­ko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se začal zabývat statistikou a demografií a většinu svého profesního života strávil na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde je nyní tajemníkem katedry demografie. Současně je členem vládní komise pro penzijní reformu. Zajímá se také o alternativní ekonomické modely. Je svobodný, mezi jeho koníčky patří turistika a ochrana přírody.

Znamená to, že se začne vylidňovat i Praha?

Neznamená. Pro Prahu a středočeský region je prognózován odlišný vývoj. Kolem poloviny století by tam měla žít asi třetina obyvatel České republiky. Předpokládá se, že v Praze a okolí nebude klesat porodnost, protože se tam bude každoročně stěhovat řada mladých lidí.

Někteří demografové tvrdí, že národ nemůže dlouhodobě přežít, když nemá alespoň deset milionů lidí. Pro náš list o tom nedávno mluvil i historik Martin Kovář.

Být Slovákem, tak se urazím, těch je dnes jen pět milionů. Ale vážně. Spíše asi záleží na tom, nakolik se lidé se svým národem identifikují. Například na Islandu je dnes řada mladých lidí, kteří už mluví lépe anglicky než vlastním jazykem a své tradici se tak vzdalují.

Takže se může stát, že se i v budoucí "Velké Praze" bude mluvit spíše anglicky? Nebo německy?

To, myslím, nehrozí. Vzpomeňme, že před národním obrozením málokdo předpokládal oživení češtiny. Věřím tedy, že mladí lidé budou dobře umět anglicky, zároveň si ale zachovají češtinu jako mateřský jazyk, i když by nás bylo třeba jen několik milionů.

Nejde jen o počet lidí, ale i o to, že odtud − tak jako v minulosti mnohokrát − odcházejí elity a mizí odtud kapitál.

Ano, to se děje. Zahraniční firmy, které v naší zemi zpočátku hodně investovaly, teď odtud peníze převážně vyvádějí. A protože za hranice odcházejí i lidé, považuji za zásadně důležité je motivovat tak, aby zůstali. Něco podobného vidíme v lokálním měřítku. Mnoho lidí z okrajových území republiky odchází studovat do Prahy a už se nevracejí. Pro Prahu a okolí je to přínos, pro zmíněné regio­ny ne, protože se tak zvyšují už existující sociální rozdíly.

Prahu a středočeský region čeká jiný vývoj. Kolem poloviny století by v nich měla žít asi třetina obyvatel České republiky.

Má stát vůbec nějaké páky, jak těmto posunům čelit? A má to vůbec dělat? Nemá připustit, že má každý právo dělat si, co chce?

Stát by se rozhodně měl snažit určité oblasti ovlivnit. Především účinně bránit daňovým únikům našich i zahraničních firem, finančně i mimofinančně napomáhat rozvoji regionů, všestranně podporovat rodiny…