Jaké knihy teď máte na nočním stolku?

Únavu materiálu od Marka Šindelky a Mlýn na mumie od Petra Stančíka − oba pánové vyhráli Magnesii literu za prózu, což je pro mě dost velké lákadlo na to, abych se do knížek pustila (byť u Petra Stančíka s velkým zpožděním, jeho kniha bodovala v roce 2015). Marek Šindelka se navíc pustil do dost aktuálního tématu − uprchlíků.

Máte nějakého zvláště oblíbeného autora, k jehož knihám se ráda vracíte?

Jedno jediné jméno říct neumím. Fandím literatuře obecně. Vychází tolik krásných knížek, že je vůbec nestíhám číst. Tak je zatím jen nakupuju a těším se na moment, kdy je všechny přečtu. Mám ráda Petru Soukupovou, Kateřinu Tučkovou, Jaroslava Rudiše, Marka Šindelku, lehké pero Patrika Hartla. A tím zdaleka nejsem ve výčtu u konce.

Co jste četla, když jste byla malá holka?

Já v dětství moc nečetla − pamatuju si svoje začátky s pohádkami, Honzíkovou cestou, určitě jsem přelouskala Ferdu mravence, Děti z Bullerbynu jsem nikdy nedokončila − i když jsem se o to pokoušela několikrát. A pak si pamatuju, že jsem s Metráčkem od Stanislava Rudolfa trpěla s hlavní hrdinkou, když neměla potřebné sebevědomí, a fandila jí v její první lásce.

Kterou knihu byste si chtěla přečíst, ale stále není dost času?

Labyrintem revoluce. Jiří Suk detailně popisuje dění kolem listopadu 1989 až do parlamentních voleb v červnu 1990. Spoustu pasáží jsem už zvládla, celou knihu ještě ne.

S kterou literární postavou byste se chtěla dnes alespoň na chvilku potkat?

S Annou Frankovou. Zajímal by mě dopodrobna celý její příběh. Bohužel se narodila do příšerné doby, o které by se ale mělo co nejvíce mluvit, aby se na tyto hrůzy nezapomínalo.

S kterou autorkou byste ráda zašla na dobrou kávu či sklenku vína?

S Kateřinou Tučkovou. Chtěla bych se jí zeptat na knížky Žítkovské bohyně a Vyhnání Gerty Schnirch. Zajímalo by mne, co jejich napsání předcházelo a jak moc složité bylo dát dohromady historická fakta.

A s kterým autorem byste se nebála strávit desetihodinový let? O čem byste si asi povídali?

Se Zdeňkem Svěrákem, který sice proslul víc jinými profesemi, ale autorem je taky. Připomíná mi mého tátu, ten ale nic nenapsal, a navíc se bojí létat, tak si ho nemůžu vybrat.

jarvis_591d8416498ebe4835286f5a.jpeg
Foto: Libor Fojtík