Řídicí systémy firmy ZAT ovládají palivové tyče v jaderných reaktorech, mají na starosti chod uhelných a vodních elektráren téměř v 60 zemích světa nebo dohlížejí na provoz na železnici. ZAT vznikl jako vývojové středisko příbramských uranových dolů a letos slaví 55 let existence. Vladislava Česáková se jeho řízení ujala v roce 2002. Vystudovaná kybernetička do společnosti vnesla manažerské schopnosti získané ve vlastní firmě i během působení v zemědělském družstvu. Většinu tržeb ZAT, které se pohybují kolem 700 milionů korun ročně, tvoří zakázky pro jadernou energetiku. Přesto se vedení firmy už před deseti lety rozhodlo, že sázet výhradně na jádro by bylo příliš riskantní.

Vystudovala jste kybernetiku na plzeňské Vysoké škole strojní a elektrotechnické. Proč jste si vybrala právě tento obor?

Mí rodiče jsou oba technici, takže jsem se rozhodla jít na techniku. Bylo tam hodně matematiky a fyziky, což mě vždycky bavilo víc než dějepis nebo přírodopis. Bylo tam velmi málo elektriky jako takové, takže klasické elektrotechnické vzdělání nemám. V ročníku nás bylo asi 140 a z toho 20 holek.

Zůstaly některé z vašich spolužaček v oboru?

Moc ne. Hodně z nich studovalo počítače a pár v oboru pořád pracuje. Jedna kolegyně učí techniku a matematiku. Ale žádný klub nemáme.

Pak jste pracovala v plzeňské Škodovce v Doudlevcích. Byla to náhoda, nebo váš záměr?

Pracoval tam otec, takže to bylo normální. Tehdy ve Škodovce pracovalo 20 tisíc lidí. Kdo bydlel v Plzni, dělal tam. Já jsem ale z Doudlevců velmi rychle odešla a šla jsem do jiné části Škodovky, kam jsem chodila programovat počítače. To už byl obor, který jsem studovala. Tam jsme dělali automatizaci strojů, například lisů na pneumatiky.

V životopise nezmiňujete období let 1987 až 1990, o kterém jsem předpokládal, že jste byla na mateřské dovolené.

Kdepak. Na Plzeňsku bylo v té době jednotné zemědělské družstvo Komorno, takové západočeské Slušovice. Oni prodávali na Západ mikroskopy a měli za to devizy. To JZD mělo i výpočetní středisko a vymysleli si, že by založili software house a že by se sem dovážely osobní počítače z Německa. U nás v té době byly počítače TNS, které vyráběli ve Slušovicích a stály půl milionu. Z Německa se to ale dalo přivézt za sto tisíc. Takže je napadlo, že by dováželi počítače a my bychom jim s kolegou psali programy. Tehdy nejvíc frčely mzdy a takové úkoly, co dnes běžně dělají outlookové služby, spíš databázové systémy.

U nás tehdy byly slušovické počítače TNS, které stály půl milionu. Z Německa se ale daly počítače přivézt za sto tisíc.

Já tomu říkám podnikatelská přípravka, protože jsme se domlouvali se zákazníky, dodávali jsme jim produkty, programovali jsme je, pohybovali jsme se v byznysovém prostředí. JZD ale mělo velmi vysokou režii, takže když přišla revoluce, každý, kdo uměl programovat, to byl firmám schopen dodat za desetinu toho, co my. Tak jsme se dohodli, že tento byznys zrušíme, a založili jsme firmu Easy Control. Prvotní produkt už jsme měli.

Jak to fungovalo?

Fungovalo to docela dobře. Z JZD jsem věděla, co je to smlouva, uměla jsem ji napsat, věděla jsem, co je to obchodní jednání se zákazníkem, co to znamená něco dodat. Postupně jsme tu firmu vybudovali, měli jsme 15 lidí a 30 milionů obrat a živila nás zejména automatizace na drahách, což děláme dodnes. Automatizovali jsme provozy v kaolinkách, cihelnách, dlaždičkárnách, dělali jsme zajímavé aplikace v divadlech, například řízení tahů pro muzikál Dracula na pražském Výstavišti. Kulisy v divadle visí na takových lanech a z regulačního pohledu je to celkem složité, protože se musí stejně pohybovat, musí se ve stejnou dobu zastavit, není to prostě triviální věc. Dělali jsme i pro plzeňský pivovar.

Proč jste firmu prodali?

Bylo nás pět majitelů a začali jsme mít problémy s vizí. Původně nás spojoval společný záměr firmu rozjet a rozvinout, což jsme dokázali. Ale najednou jsme řekli, dobře, ale co teď? Každý jsme měli jinou představu a v té době se úplně náhodou naskytla příležitost prodat firmu společnosti ZAT. S ostatními majiteli jsme se domluvili, že by to bylo nejčistší ukončení naší spolupráce.

jarvis_591c41fa498e1490592d3505.jpeg
Průmysl 4.0 jsem studovala už před čtyřiceti lety, není to pro mě nic nového, říká Vladislava Česáková.
Foto: Libor Fojtík
reklama
Přeposlat

Nejnovější

Rozvoj OZE bude záviset na vývoji nových technologií. Potenciál podpoří baterie i elektromobilita

OZE jsou v posledních letech stále více předmětem... více
Konference 0 22.06.2017

Zachyceno v sítích

@IvoMeduna Řemeslo má zlaté dno, ale posr*né víko. Mnoho řemeslníků nemá vlastní zázemí, něco umět nestačí. @4zz1e A já musel obvolat 56 obkladačů,... více
Zachyceno v sítích 0 22.06.2017

Tři krkolomné cesty před sociální demokracií

Sociální demokracie to má těžké nejen v Česku, ale po celé Evropě. Jeremy Corbyn s labouristy sice získal ve Velké Británii více hlasů, než se... více
Zachyceno v sítích 0 22.06.2017

Vzestup a pád ČSSD

Až s odchodem Bohuslava Sobotky z čela strany si sociální demokraté přiznávají hořkou pravdu. Od vrcholného vzepětí v roce 2006 ztratili polovinu... více
Data 0 22.06.2017

Letem světem

ČSSD láká voliče na 40 tisíc měsíčně Sociální demokraté zahájili volební kampaň se sliby, že průměrný plat dosáhne 40 tisíc korun měsíčně nebo že... více
Letem světem 0 11:36

Bydlení "v zeleni" na pražské periferii, aneb když se sen o bydlení nevydaří

Developeři v uplynulých letech postavili stovky bytů na okrajích města, v "polích". V řadě míst... více
Téma čísla 0 22.06.2017

V boji s islamisty se hodí i ruka ženy

Kurdská odstřelovačka míří na pozice Islámského státu ve městě Rakka. Nejen na Blízkém východě se syrští Kurdové tímto vymykají. Do svých ozbrojených... více
Foto týdne 0 22.06.2017

Developeři chtějí stavět v centru Prahy. Lákají je desítky nevyužitých brownfieldů

Do dvou let má začít růst bytová čtvrť s 2500 byty na části nákladového nádraží na Žižkově. Byty a... více
Téma čísla 0 23.06.2017

Prohráváme dvakrát

Nikdo netvrdí, že politická diskuse má být vedena v rukavičkách. A v satiře či humoru obecně neexistují hranice, které by nemohly být překročeny. Ale... více
Notebook miloše čermáka 0 24.06.2017

Opravdu chceme za 29 miliard rozšířit mýto na každou "jedničku"?

Zpožděná zakázka na mýtný systém bude nákupem státu desetiletí, proto by měla být dobře připravená.... více
číslo týdne 0 22.06.2017