Podnikatel Jiří Mach si umí užívat života a vydělaných peněz. Je jedním ze tří Čechů, kteří mají doma supersporťák LaFerrari v ceně přes 30 milionů korun. Před několika měsíci jej v něm chytili policisté a sebrali mu řidičák. "Jel jsem po dálnici z Prahy do Plzně 340 kilometrů v hodině," přiznává šílenou rychlost s potutelným úsměvem a mrzí jej, že teď má utrum.

Kromě inkriminovaného vozu z limitované edice má v garáži ještě dalších pět italských luxusních aut v typické červené barvě a se vzpínajícím se koněm ve znaku. Jak doplňuje, v jeho stádě silničních divočáků je i Bentley a Lamborghini. Nejde ale jen o auta − na ruce nosí extravagantní hodinky Hublot v ceně 300 tisíc eur (také vyráběné v kooperaci s Ferrari), miluje koňak a rock'n'roll. "Tančím hodně divoce," poznamenává.

Jeho otec a děda vlastnili dva statky se stovkami hektarů půdy, byli označeni za kulaky a skončili ve vězení.

Machův kádrový profil nasvědčuje, že by mohlo jít o mladého majitele kasin či nočních klubů odněkud z Teplicka či Rozvadova. Není tomu tak. Jiří Mach je čtyřiasedmdesátiletý drůbežář z východních Čech. Ve svém oboru největší podnikatel v zemi.

Stamiliony na jednodenních kuřatech

Jeho firma Mach Drůbež vlastní v Litomyšli líhně, kde se denně klubou z vajec stovky tisíc brojlerových kuřat (vejce do líhní se sváží z Machových farem rozesetých po celé republice). Ihned po vylíhnutí jednodenní opeřenci směřují k výkrmcům.

Ve svém oboru je jeho podnik největším ve střední a východní Evropě. Jen v Česku dosahuje Mach ročních tržeb kolem 1,3 miliardy korun, další nemalé peníze má ze slovenských farem.

EK20 38 jiri mach ekonom marekrubec

Českou produkcí pokrývá 40 procent domácího trhu, na tom slovenském je to dokonce 60 procent. Pokud tedy zrovna máte na talíři kuřecí, s téměř padesátiprocentní pravděpodobností pochází z tvora, jenž se ze skořápky prodral na svět právě v litomyšlské rodinné firmě.

Zemědělství má Jiří Mach v krvi. Jeho otec a děda vlastnili dva statky se stovkami hektarů půdy, v 50. letech byli označeni za kulaky a skončili ve vězení. "Táta o komunistech mluvil jako o teroristech, tak mě vychovával," říká drůbežář. Kvůli původu se na střední školu (zemědělskou v Prostějově) dostal až v devatenácti letech, později si ale dálkově udělal i vysokou.

Kolem drůbeže se točil už za bývalého režimu, jistý čas pracoval ve východočeském JZD Zálší společně s pozdějším lidoveckým ministrem zemědělství Josefem Luxem. Toho dodnes považuje za nejlepšího resortního ministra v historii.

Na podnikatelskou dráhu se Mach dal v roce 1992, letos v červenci to bude přesně 25 let. "Tehdy jsem tady v Litomyšli zprivatizoval malý drůbežářský závod. Když jsme začínali, měli jsme kapacitu 10 milionů kuřat ročně, teď už je to 165 milionů," poukazuje na dosavadní růst náš hostitel a v souladu se svou pověstí nás hned po ránu vybízí, abychom si s ním připili koňakem. Případně becherovkou, což je jeho další oblíbený nápoj. Není rád, když se zdráháme.

Ve své pracovně v areálu barokního Hraběnčina dvora v Litomyšli nám za asistence svých podřízených na velké obrazovce pouští film, kde je zdokumentován celý výrobní cyklus i historie firmy, v níž vedle otce zakladatele pracují dnes i jeho dva synové a další rodinní příslušníci. A k tomu zhruba 300 zaměstnanců.

Ptáme se, v čem je výhodnější mít rodinnou firmu. "Rodina ti nekrade," konstatuje Mach lapidárně a přechází na tykání. Brzy také pochopíme, kdo má v podniku vždy poslední slovo a komu si ani nikdo z příbuzných nedovolí odporovat. "Děda je prostě autorita," poznamenává vnuk Jiří, jenž seniorovi bez řidičáku dělá nyní taxikáře a třeba i spoluhráče při tenise.

Přípitky se Zemanem i Putinem

"Možná vám to tak nepřijde, ale Jirka je člověk se srdcem na dlani. Podporuje v Litomyšli veškerou kulturu i výtvarné umění. Když se nedávno kupovaly tři nové zvony do piaristického chrámu, to on zaplatil ten největší," dává k dobrému Jan Pikna, dlouholetý ředitel hudebního festivalu Smetanova Litomyšl. I jeho tradiční akci "drůbeží král" spolufinancuje.

Jiří Mach má asi vícero tváří. Původně jsme měli pocit, že jsme se sešli s někým, jako je herec Miloň Čepelka. Kombinace zralého věku, rošťáckého pohledu a šibalství. Brzy jsme ale pochopili, že v tomto byznysmenovi je asi i kus hrabalovského pábitele, stejně tak přímočarého ranaře a bouřliváka, který své okolí baví podivuhodnými historkami a vesměs si nebere servítky.

Je to zjevné i z jeho vzpomínek na současného českého prezidenta Miloše Zemana. "Známe se ještě z doby, kdy to byl jen trpaslík z Vysočiny. Chlastali jsme spolu na jeho chalupě a já tam potom přespával… Když už pak byl prezidentem, jednou jsem mu přede všemi řekl: Miloši, drž tlamu! A oni mě pak vyhodili, ta jeho ochranka mě prostě vynesla ven. Přesto mě pak Miloš pozval na ples na Pražský hrad," líčí barvitě drůbežář své zážitky s hlavou státu, kterou prý ale v roce 2013 nevolil a dal přednost "knížeti" Schwarzenbergovi.

Jako dlouholetý význačný vývozce násadových vajec do Ruska dává k dobrému i vzpomínku na návštěvu Kremlu, kam se prý podíval spolu s dalšími byznysmeny předloni.

"Nikdo není tak drzý jako já. Vzali nás do přepychového carského salonku. Seděl tam ruský ministr zemědělství a dalších asi dvacet lidí. Najednou bum bum, dva chlapi s šavlemi otevřeli čtyřmetrové dveře a vešel Putin. A já zařval: Car! Všichni se otočili. Putin přilítl ke mně nechápavě a já mu říkám, no, tím tě přece chválím… Nakonec mi nabídl, že si spolu připijeme. Povídám mu, rád si dám, ale chci bechera. Toho neměl, tak jsme si dali vodku. A potom ještě jednu. Všichni se tomu divili. Nakonec mi dal i svou navštívenku. Prý až zase přijedu do Moskvy, tak ji mám ukázat na vrátnici v Kremlu. Ale moje sekretářka ji někde ztratila," lituje Mach vyústění setkání s ruským prezidentem, o němž se přitom říká, že je téměř abstinent.

V krizi je třeba investovat

Můžeme si o tomto člověku myslet cokoliv, ale jisté je, že ekonomicky se mu daří. Firma Mach Drůbež podle výročních zpráv v posledních letech vydělá kolem 200 milionů korun ročně. Nechce se ani věřit, že zrovna na kuřatech lze tak profitovat. Nikdy by tomu tak asi nebylo, kdyby nešlo o tovární velkovýrobu postavenou na moderních technologiích. Však také v den, kdy jsme Macha ve východních Čechách navštívili, se ze skořápek v líhních vyklubalo 360 tisíc malých opeřenců. Uvážíme-li, že každé z jednodenních kuřat, okamžitě expedovaných k zákazníkům, se prodává zhruba za osm korun, a počítáme-li s dvacetiprocentní marží, rázem se tento nenápadný byznys jeví v jiných barvách, než se o zemědělské výrobě obecně traduje.

Brzy jsme pochopili, že v tomto byznysmenovi je asi i kus hrabalovského pábitele.

Důkazem rentability je i další rozšiřování farem, kterých má Mach v Česku momentálně kolem třiceti. "Právě teď stavíme asi deset nových hal. Mám takovou strategii, že když je krize − a v Česku byla tato krize nedávno vyvolána ptačí chřipkou −, tak je třeba investovat," prezentuje osvědčený postup Mach a věří, že do karet mu hraje i dlouhodobý trend, kdy spotřeba drůbežího masa stále roste.

Roztržka s Babišem

Machův podnik by na tom byl asi ještě o trochu lépe, kdyby nepřišel o jednoho z největších zákazníků. V minulosti od něj bral každým rokem 40 milionů kuřat koncern Agrofert, založený Andrejem Babišem (vykrmená kuřata poté končila na jatkách v jeho firmě Vodňanské kuře). Dnes už prý Agrofert odebírá jen čtyři miliony. Proč? Babiš si totiž v Chropyni na Kroměřížsku vybudoval v roce 2013 vlastní líhně. "Já ale zase výrazně omezil nákup jeho krmných směsí," dokresluje podnikatel Mach, jaká reciproční opatření přijal.

Redukci vzájemných obchodních vztahů údajně předcházela roztržka kvůli kupní smlouvě připravené Ba­bišovými právníky. Mach prý nejdříve souhlasil s tím, že Agrofert odkoupí polovinu jeho slovenské firmy − jak o to Babiš usiloval −, ovšem smlouva byla prý nastavena tak, že by Agrofert nakonec získal Machovu firmu celou.

"Tam bylo totiž napsáno, že až umřu, moji dva synové musí Babišovi prodat celé Slovensko, tedy i tu druhou půlku. Tu smlouvu jsem roztrhal," vzpomíná podnikatel z Litomyšle a doplňuje ještě jeden nepublikovatelný výraz, kterým prý Babiše, nynějšího vůdce parlamentního hnutí ANO, v telefonu kvůli tomu častoval. I tak se Jiří Mach nadále mezi politiky pohybuje. Jak sám přiznává, momentálně má asi nejblíže k ODS a KDU-ČSL. Však obě strany i sponzoruje. Lidovce už několik let.

Je to dáno nejen vzpomínkami na exministra Luxe, ale hlavně asi tím, že má vztah k vlivnému východočeskému lidoveckému činovníkovi Romanu Línkovi. "Jeho žena u nás pracuje," uvádí podnikatel.

Velmi dobré kontakty má prý i s dalšími funkcionáři KDU-ČSL. Třeba s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (ten se má spolu s dalšími asi třemi stovkami hostů zúčastnit červencových oslav 25 let od založení firmy) a také s předsedou Pavlem Bělobrádkem. "Je to kamarád. Dost nám pomohl, ještě když byl veterinárním inspektorem ve východních Čechách, když nám Poláci bránili ve vývozu kuřat do Polska. On tam na ně vlítnul, vysvětlil jim, že naše kuřata jsou zdravá, a bylo to," poukazuje Mach na další důvod, proč má slabost pro křesťanské demokraty, byť on sám má s dodržováním křesťanské morálky jisté potíže.

Ilustrace: Marek Rubec

Související