Nový francouzský prezident Emmanuel Macron chce výrazně změnit Evropu. Evropská unie podle něj potřebuje další integraci, aby mohla lépe fungovat. Macron se soustředí na eurozónu, ale má plány i s unií jako celkem. Pro Česko je to šance na posílení jeho hlasu v EU, říká v rozhovoru pro HN francouzský politolog Yves Bertoncini, ředitel Institutu Jacquese Delorse v Paříži.

Macron se podle něj v EU soustředí na dvě oblasti. "Tou první je společná bezpečnost. Evropa musí být lépe schopna čelit hrozbám, jako je islamistický terorismus, Rusko Vladimira Putina nebo chaos v našem sousedství, hlavně v Libyi a Sýrii," říká Bertoncini.

Vidí docela velkou šanci na to, že se země unie dokážou na užší spolupráci domluvit. Důvodem je podle něj reálnost zmiňovaných hrozeb i nejistota, jestli se Evropané mohou stoprocentně spoléhat na svého hlavního partnera, Spojené státy, po nejistotě, kterou přinesl prezident Donald Trump. Současná česká vláda plány na posílení společných evropských obranných schopností podporuje.

Vedle obrany a bezpečnosti je pro Macrona prioritou eurozóna. Mluví o vzniku jejího společného rozpočtu, který by mohl financovat například důležité investice do infrastruktury. Zmínil taky možnost vzniku funkce společného ministra financí, který by dohlížel na to, jestli členské země hospodaří tak, jak slíbily.

Bertoncini plně respektuje, že Česko momentálně euro přijmout nechce. Češi by ale podle něj udělali chybu, pokud by pouze odmítali další integraci eurozóny a nebyli by schopni konstruktivně přispět do debat o další spolupráci celé EU. Pak by se podle něj mohli skutečně octnout na okraji a ztratit vliv, jak varují někteří zastánci integrace.

Snahy o její posílení by Česko podle Bertonciniho nemělo vnímat jako hrozbu. "Podle mě je v tom zároveň pro Česko a Slovensko velká příležitost. Měly by se snažit změnit pověst visegrádské čtyřky. Visegrád, to je dnes velmi známá značka, ale má jen negativní image: spojenectví, které umí být jen proti něčemu."

Podle Bertonciniho by mohli Češi a Slováci Visegrádu vtisknout i pozitivní náplň. Třeba v prosazování společného digitálního trhu, v čemž jsou některé země střední a východní Evropy velmi dobré, nebo v podpoře společné evropské obrany. "Země, jako je vaše, získaly ze vstupu do EU řadu výhod, což je úplně v pořádku. Zároveň je ale čas na to, aby byly taky schopné převzít zodpovědnost. To, jak se Poláci a Maďaři dostávají vlastní vinou na okraj, dává Česku do ruky velmi dobré karty, aby byl jeho hlas v EU víc slyšet," myslí si francouzský politolog.

Macronova snaha posílit eurozónu nebude ale vůbec jednoduchá. Státy jako Německo, Nizozemsko nebo třeba Finsko budou jistě s podezřením sledovat, jestli Emmanuel Macron nechce zatížit jejich daňové poplatníky. "Je proto zásadní, aby země jako Francie dodržovaly své závazky, tedy například nepřekračovaly povolenou tříprocentní hranici pro schodek rozpočtu," upozorňuje Bertoncini. A zdůrazňuje to, co říká sám Macron, tedy že Francouzi nejdřív musí provést reformy doma, hlavně na trhu práce, a teprve poté mohou vážně mluvit o změnách v Evropě.

"Macron nejdřív musí získat důvěru v Evropě, především ze strany Německa," uzavírá Bertoncini. K provedení reforem potřebuje Macron většinu v parlamentu. Francouzi do něj budou volit v červnu.