Od příštího roku bude stát evidovat číslo bankovního účtu a identifikační údaje každého, kdo si u banky otevře účet. Vzniknout má také registr sportovců, seznam nespolehlivých osob a černá listina lidí, kteří se kvůli pobírání sociálních dávek nebo závislosti na gamblingu nedostanou do heren. Zákonodárci posvětili i vznik databáze, kde bude stát bez souhlasu pacienta shromažďovat jeho kompletní chorobopis a informace o zdravotním stavu jeho rodiny. Na přípravě dalších registrů státní úřady pracují − na ministerstvu vnitra se sepisuje návrh, který by zavedl registr darů nebo registr lobbistů.

Počet rejstříků a evidencí už přesahuje stovku. Od parlamentní opozice si kvůli tomu vláda premiéra Sobotky vysloužila kritiku, že si hraje na Velkého bratra. "Stát už má dat o občanech příliš mnoho," prohlásil například při schvalování zákona o centrální evidenci účtů předseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.

Panují také obavy z možného zneužití dat uchovávaných v registrech. Debatovalo se o něm v souvislosti s centrální evidencí účtů a zdravotnický superregistr kvůli tomu skupina senátorů napadla dokonce u Ústavního soudu. Na jeho rozhodnutí se čeká, zatímco přípravy na spuštění obří databáze jsou v plném proudu.

Na druhou stranu − podle nevládních organizací jsou rejstříky pro fungování státu důležité. Přispívají k transparentnosti − to hlavně v případech, kdy jsou dostupné on-line − a snižují administrativu na straně státu i občanů. Jenže nutnou podmínkou je, aby rejstříky fungovaly efektivně a úředníci s nimi uměli pracovat. Právě to ale v českých podmínkách mnohdy selhává.

Když jdete vyřizovat první cestovní pas svému nezletilému dítěti, musíte s sebou na úřad donést jeho rodný list. Od úředníků se ale zároveň dočkáte upozornění, že jakékoliv nepravdivě uvedené údaje budou odhaleny. Stát si informace získané od žadatelů o pas kontroluje proti evidenci obyvatel. Proč tedy nosit na úřad rodný list, když má státní úředník potřebné informace takřka na dosah ruky?

Podle ministerstva vnitra, pod které správa cestovních pasů spadá, to vyžaduje zákon o cestovních dokladech. "Pokud bychom připustili, že žadatel nemusí tyto doklady předkládat, mohl by zneužít údaje jiné osoby, které jsou mu o ní známy, a tím by došlo k vydání cestovního pasu na cizí identitu," obhajuje předkládání rodných listů dětí mluvčí resortu Ondřej Krátoška.

Už ale neuvádí, že rodič dítěte se musí úředníkům prokázat svým občanským průkazem. O jeho identitě tedy není pochyb. A na základě údajů rodiče pak mohou úředníci z evidence obyvatel snadno zjistit i příbuzenské vztahy − včetně jména, příjmení a rodného čísla dítěte. Jinými slovy, když chce stát vidět rodný list, žádá tak po rodičích malých dětí doložení informací, které už má. Jen je vyhledat.

Bez záruky

Proč stát nechce na data z vlastních evidencí spoléhat? Důvodem může být obava o jejich správnost a aktuálnost. Ta nepatří mezi silné stránky státních rejstříků. Jak ukazují zkušenosti lidí, kteří s nimi pracují, opravu chyb stát ani nevymáhá. "Buď zákon sankce stanovuje, ale je veřejným tajemstvím, že nejsou důsledně uplatňovány, jako je tomu například u obchodního rejstříku, anebo dokonce vůbec stanoveny nejsou, jako je tomu u připravované evidence skutečných majitelů právnických osob," upozorňuje právnička Transparency International Sylvie Kloboučková.

Posedlost sledováním I.

Ve sbírce listin obchodního rejstříku tak často chybí účetní závěrky společností, ačkoliv jejich vložení výslovně vyžaduje zákon o veřejných rejstřících. U evidence skutečných majitelů právnických osob, která má začít fungovat od ledna příštího roku, pak vyvstávají pochybnosti, zda ji bude možné v praxi využít. "Rejstříkový soud pouze formálně zkontroluje, zda k návrhu právnická osoba přiložila listiny o zapisované skutečnosti, které zatím nejsou nikde vymezeny. Pravdivost zapisovaných údajů však již přezkoumávat nebude," upozorňuje na slabinu připravované evidence advokát kanceláře BBH Zdeněk Husták.

Na údaje v registru skutečných vlastníků firem nebude spoleh, banky budou dál vlastnickou strukturu svých klientů prověřovat.

Místo ulehčení pro banky a další finanční instituce, kterým měly údaje z evidence usnadnit prověřování klientů prováděné podle zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, tak hrozí, že zřízení registru bude spíš jen formálním splněním povinnosti vůči Evropské unii. Právě z její směrnice povinnost zřídit rejstřík skutečných majitelů vzešla. "Povinné osoby mohou vycházet z toho, co subjekt nahlásil rejstříku, ale spolehnout se na to, že to je pravda, nebude úplně možné. Prohlášení vůči rejstříku o sobě bude dělat právnická osoba. Je potřeba správnost údajů ověřit, jestli je to pravda, či nikoliv," obává se ředitel Finančního analytického útvaru Libor Kazda.

I některé banky už daly najevo, že na rejstřík spoléhat nebudou. "Zřízení evidence skutečných majitelů právnických osob nebude mít na interní procesy banky žádný vliv, neboť povinnosti plynoucí ze zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti si banka bude muset plnit nezávisle na této evidenci," uvedla například Kristýna Havligerová z České spořitelny, největší banky na českém trhu.