Pokud nedojde na variantu, že se v poslanecké sněmovně rychle shromáždí třípětinová většina pro vypsání předčasných voleb, Zeman může dirigovat podobu kabinetu až do řádného volebního termínu ve druhé polovině října. Například už jen tím, že nebude pospíchat s kroky, jež se od něj očekávají. Nebo prostě dosadí do Strakovy akademie svého kandidáta, který může vládnout i několik měsíců bez vyslovení důvěry v dolní komoře parlamentu.

Připomeňme, že ústava dává prezidentovi možnost nejen odvolat, ale také jmenovat předsedu vlády podle vlastního výběru. Premiér pak navrhne nové ministry, které jmenuje opět prezident. Role poslanecké sněmovny přichází až ve chvíli, kdy před ní předstoupí nová vláda se žádostí o vyslovení důvěry.

Vláda musí o důvěru požádat do třiceti dní od jmenování prezidentem. I kdyby sněmovna vládu nechválila, prezident má ještě možnost na reparát. Až po druhém neúspěšném pokusu musí jmenovat premiéra na návrh předsedy sněmovny (v současnosti Jana Hamáčka z ČSSD). Příklad vlády Jiřího Rusnoka však ukazuje, že kabinet jmenovaný čistě z vůle prezidenta může bez problémů vládnout i půl roku.

Jaké jsou možnosti:

1. Rychlé volby

Zatím není jasné, zda premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka svým překvapivým krokem zacílil na vypsání předčasných sněmovních voleb. Schválení dřívějších voleb ve sněmovně je velkou otázkou. Sobotka oznámením demise překvapil i své spolustraníky, natož aby si přejednal další postup s ostatními stranami. Ke shromáždění třípětinové většiny by si musel dojednat podporu napříč politickým spektrem. Některým stranám nemusí dřívější termín voleb vyhovovat.

Podle ústavy se volby konají do šedesáti dnů po rozpuštění poslanecké sněmovny. Nejbližší jednání sněmovny začíná 16. května. Pokud by se shromáždila třípětinová většina pro předčasný termín, volit by se tedy mohlo zhruba do poloviny července. Volby ovšem vyhlašuje prezident, takže přesné datum by záleželo na něm. Prezident by navíc mohl operovat s termínem rozpuštění sněmovny, což je jeho další ústavní pravomoc. Ústava stanoví, že poslaneckou sněmovnu nemůže rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období. To vyprší 26. října, takže rozpuštění dolní parlamentní komory by se muselo stihnout před koncem července.

2. Úřednická vláda podle Zemanova gusta

Zeman už si takovou možnost vyzkoušel po pádu vlády Petra Nečase před čtyřmi lety. Z tehdejší politické krize zjevně vytěžil. Předsedou vlády jmenoval blízkého ekonoma a bývalého kolegu ze své sociálněděmokratické vlády Jiřího Rusnoka. V jeho úřednické vládě zasedli další Zemanovi příznivci. "Prezidentská" vláda nakonec vládla půl roku, i když neměla důvěru sněmovny. Prezident jmenoval Rusnoka v červnu 2013. V srpnu vláda nezískala důvěru ve sněmovně a podala demisi. Zhruba v téže době se ale rozpustila sněmovna a po volbách se jednání o nové vládě táhla až do ledna 2014.

3. Premiér Babiš jako Zemanův protiúder

Na jednu věc se Bohuslav Sobotka asi může u Miloše Zemana spolehnout. Prezident mu neulehčí situaci a nevyjde mu jen tak vstříc. Zeman dlouhodobě Sobotku kritizuje, přímo i nepřímo. Z jeho strany je stále cítit nevraživost pramenící z neúspěšné prezidentské kandidatury v roce 2003. Část poslanců ČSSD tehdy svého expředsedu nepodpořila v tajné volbě, což Zeman považuje za zradu.

O poznání lepší vztah má Zeman k Andreji Babišovi. Vícekrát už naznačil, že by si šéfa hnutí ANO dokázal představit jako budoucího premiéra. Pokud by Zeman chtěl Sobotku navenek ponížit, mohl by novým premiérem jmenovat právě Babiše. Teoreticky mu v tom nic nebrání. Odvolat by se mohl třeba na předvolební průzkumy, v nichž Babišovo hnutí ANO dlouhodobě vede. Otázka je, koho by Babiš do takové vlády přizval.

4. Sobotka dovládne v demisi

I když Sobotka podá svojí demisi a tím pádem i demisi celé vlády, kabinet může v současném složení vládnout dál až do řádného termínu voleb. Sobotkův postup v posledních dnech však napovídá, že s Babišem v jedné vládě nechce sedět. Znovu by přitom záleželo na Zemanovi - Sobotka se nemůže spolehnout, že ho pověří, aby vedl vládu dál v demisi.

Související