Místo toho, aby zaměstnankyně přišla ráno do práce, dorazí jejímu šéfovi jen SMS zpráva. V ní pracovnice píše, že musí s dítětem k lékaři. Teprve po dalších dvou dnech své nepřítomnosti oficiálně oznamuje, že je s dítětem doma na "ošetřovačce". Případy, kdy zaměstnanec na několik dnů "zmizí", jsou v Česku běžné. Jak ukazují zkušenosti firem, Češi si s hlášením nemocenské příliš hlavu nelámou. "Když mají zaměstnanci absenci, často nekomunikují vůbec a šéf musí zjišťovat, co se děje a na jak dlouho musí řešit náhradu," popisuje zkušenosti z trhu práce manažer náboru pracovní agentury ManpowerGroup Jiří Halbrštát.

Lékaři v Česku povinnost hlásit vystavení neschopenky firmě svého pacienta nemají. Povinnost oznámit překážky v práci nadřízeným má pouze sám zaměstnanec. Podle zákoníku práce to musí udělat bez zbytečných průtahů. Jenže sám zákon v tom zakládá na zmatky. Už totiž neříká, jakým způsobem by měli pracovníci svým šéfům neschopnost oznámit. A ani výklad pojmu "bez zbytečných průtahů" není jednoznačný.

"V praxi se obvykle hovoří o lhůtě v délce maximálně tří dnů. Tato lhůta je ale jen orientační a není žádným právním předpisem stanovena," upozorňuje Šárka Gregorová, partnerka advokátní kanceláře Schaffer & Partner Legal. Třídenní lhůta navíc ani neznamená, že by během ní měl nemocný doručit zaměstnavateli Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti neboli "neschopenku" vystavenou lékařem. Stačí, když během ní šéfa o své nemoci informuje neformálně. SMS zpráva, kterou k tomu lidé někdy používají, ale podle právníků není nejvhodnějším způsobem komunikace.

jarvis_58f76520498ebdf0c6dd6cc0.png

"I v případech, kdy bude nejprve zaměstnanec o své absenci informovat zaměstnavatele neformálně, musí být schopen tuto skutečnost nějak prokázat," vysvětluje Gregorová a dodává: "V tomto směru bychom tak doporučovali zaměstnavatele kontaktovat například e-mailem s potvrzením o doručení." Pokud by došlo na soudní spor, bude mít díky tomu pracovník důkaz, že svou nepřítomnost nadřízeným skutečně oznámil.