Jste takový třebíčský Tomáš Baťa, pochválil prezident Miloš Zeman svého hostitele Richarda Horkého při loňské návštěvě třebíčského muzea Alternátor. Interaktivní centrum, které zábavnou formou představuje výrobu a využívání energie, je Horkého pýchou. Obratný podnikatel, který dodává teplo téměř všem domácnostem a veřejným budovám ve čtyřicetitisícovém městě, vybudoval Alternátor v bývalé Baťově továrně v třebíčské čtvrti Borovina. Vedle toho vyrábí a prodává kotle na biomasu, podniká v realitách a donedávna provozoval i městský akvapark. Loni ovládl jednoho z největších výrobců tepla na Slovensku a poohlíží se po byznysu v Číně.

Za svůj vzestup ale vděčí nejen vlastním vizím, talentu a pracovitosti, ale také exkluzivním vztahům s vedením města, které do jeho projektů investovalo desítky milionů korun. Horký však považuje kritiku svých nadstandardních vazeb na město za přehnanou. "Narodil jsem se v třebíčské porodnici, ale do školy jsem tam nechodil. To má svoje výhody. Když jste příliš zamotaný do vztahů ve městě, může vám to uškodit," směje se třiapadesátiletý charismatický podnikatel.

Jak ovládnout byznys s teplem

Horký začal podnikat už za hlubokého socialismu, když na střední škole přes známé a spolužáky prodával kožešiny z rodinného chovu lišek. "Vydělával jsem tehdy 50 tisíc ročně, stejně jako horníci, a nemusel jsem fárat. Byly to ale černé peníze s hrozbou postihu za nedovolené podnikání," vzpomíná. Po roce 1989 si zařídil pekařství a postavil dvě malé vodní elektrárny, které vlastní dodnes. Pak se stal společníkem třebíčské firmy Tedom, vyrábějící zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, a v tomto oboru už zůstal. V roce 1994 mu město nabídlo příležitost, kterou dokonale využil.

Třebíč v té době renovovala zastaralé sídlištní plynové kotelny. Najatá firma Intherm ale zkrachovala a první porevoluční starosta Třebíče Pavel Heřman v nouzi oslovil právě Horkého. "Bylo to v dobách, kdy ještě zdaleka nebyl zákon o zadávání veřejných zakázek. Já jsem hledal někoho, kdo to dokončí, a podařilo se, že do toho vstoupil Horký a jeho firma," vzpomíná Heřman, který je dnes třebíčským radním.

Třebíč se kvůli rekonstrukci teplárenství zadlužila, pak je ale obratnému podnikateli zcela přenechala.

V následujících letech pak město své tepelné hospodářství zcela přenechalo Horkého nově založené firmě TTS. Do rekonstrukce kotelen a teplovodů sice tehdy Třebíč investovala přes 94 milionů korun, ale vzápětí je odstavila a Horký ve městě vybudoval své vlastní. "Byla tam špatná atmosféra, po průšvihu s Inthermem mělo vedení města velké obavy do tepla dál investovat. Kdybychom do toho nešli, tak by ta byznysová příležitost nenávratně zmizela," říká Horký.

V současnosti TTS vlastní tři velké třebíčské kotelny na biomasu a 40 kilometrů tepelných rozvodů. Původní městské plynové kotelny a rozvody, zrekonstruované v 90. letech, jsou zrušené. Horký tak na dodávky tepla získal faktický monopol.