Počátkem ledna zveřejnil Budějovický Budvar v registru smluv objednávku na 30 tisíc sklenic s poznámkou "pro Chorvatsko". Neobvykle vysokého počtu sklenic a informace o místu určení si všiml jeden z konkurenčních pivovarů, který se podle vedení Budvaru pokusil zabránit posílení pozice jihočeského pivovaru na chorvatském trhu. "Došlo k vyzrazení naší obchodní strategie. Konkrétní vyčíslení škody bude ale možné stanovit až v nadcházejícím období podle vývoje trhu," říká podnikový právník Václav Majner.

Registr smluv

Současný stav

Systém spuštěn 1. července 2016

Vkládají se všechny smlouvy nad 50 000 Kč, které uzavřel stát, kraje, města, státní příspěvkové organizace a fondy, veřejné vysoké školy a výzkumné instituce, regionální příspěvkové organizace, státní a národní podniky, zdravotní pojišťovny, Český rozhlas a Česká televize a právnické osoby s většinovou účastí státu, krajů nebo obcí.

V registru je v současnosti

420 588
platných smluv v hodnotě
1,96 bilionu Kč.
Některé smlouvy jsou však vloženy duplicitně.

Nejvíce smluv zadal:

1. Úřad práce 
20 325 smluv

2. Česká pošta 
19 464 smluv

3. Ministerstvo obrany
11 232 smluv

Nejdražší smlouvy má:

1. Státní fond dopravní infrastruktury 
1,03 bilionu Kč

2. Ředitelství silnic a dálnic 
86,85 miliardy Kč

3. Správa železniční dopravní cesty 
67,54 miliardy Kč

Změny schválené Poslaneckou sněmovnou

Poslanci navrhli vyjmutí národního podniku Budějovický Budvar a všech státních podniků, městských a krajských firem s "obchodní a průmyslovou povahou", veřejných vysokých škol, Českého rozhlasu a České televize.

Podle odhadů by kvůli tomu ze systému vypadly smlouvy v hodnotě 150 až 300 miliard Kč.

Co na to Senát?

Podle vyjádření senátorů z několika stran se horní komora v dubnu pokusí zrušit výjimky navržené Poslaneckou sněmovnou a vyjmout z povinnosti zveřejňovat smlouvy pouze Budějovický Budvar. 

Zdroj: Hlídač smluv

Budvar je jednou ze zhruba 13,5 tisíce státních, krajských a obecních firem, příspěvkových organizací či vysokých škol, které musí od loňského července zveřejňovat všechny smlouvy s hodnotou vyšší než padesát tisíc korun. V létě systém ještě přitvrdí: smlouvy uzavřené po letošním 1. červenci, které nebudou do tří měsíců zveřejněny, budou považovány za neplatné.

Poslanecké změny

V registru je dosud více než 420 tisíc smluv, sklenice budějovického pivovaru pro Chorvatsko jsou ale dosud jediným případem − byť stále nedostatečně zdokumentovaným − poškození firmy kvůli zveřejnění smlouvy. Nedostatečná ochrana Budvaru a potenciálně dalších společností, kterých se registr smluv týká, se ale stala hlavním argumentem kritiků zákona.

Jejich námitky padly na úrodnou půdu: ministr zemědělství Marian Jurečka navrhl státní Budvar, který není příjemcem veřejných peněz a funguje v tvrdém konkurenčním boji, této povinnosti zbavit. Toho využili poslanci, kteří sérií pozměňovacích návrhů vyjmuli z registru i státní a městské firmy "s obchodní a průmyslovou povahou", veřejné vysoké školy, Českou televizi a Český rozhlas i další subjekty. Pokud Senát přijme poslaneckou verzi, z registru každoročně vypadnou smlouvy v hodnotě 150 až 300 miliard korun.

Začerněná tajemství

Co všechno musí nyní firmy zveřejňovat? Vedle samotných smluv se do registru vkládají i takzvaná metadata. V praxi to znamená, že zadavatel ve zvláštních kolonkách vyplní čtyři základní údaje: název partnera, předmět smlouvy, cenu a datum uzavření smlouvy.

Z hlediska úrovně ochrany obchodního tajemství se povinné subjekty dělí na dvě skupiny: V jedné jsou státní a národní podniky, městské a krajské firmy, veřejné vysoké školy a výzkumné instituce a zdravotní pojišťovny, ve druhé všichni ostatní, tedy centrální instituce, kraje a obce a jejich příspěvkové organizace. První skupina nemusí v metadatech s odkazem na obchodní tajemství uvádět cenu ani partnera, druhá musí uvádět vše.

Budvar této možnosti využívá takřka stoprocentně. Cenu nezveřejnil ani jednou a smluvního partnera jen ve dvou případech ze 680. V textu samotných smluv ale na sebe zbytečně prozrazuje mnohem víc. Zůstaneme-li u sklenic, z registru lze vyčíst, že od loňského července si jich státní pivovar objednal téměř půl milionu. U naprosté většiny z nich se v objednávce uvádí, zda mají německé logo (Budweiser Budvar) určené pro zahraniční trhy, na nichž Budvar uspěl ve sporu s americkým konkurentem Anheuser-Busch, nebo logo české, určené pro domácí trh a do zemí, kde Budvar nesmí německou verzi používat. Těch si jihočeský pivovar od počátku platnosti zákona objednal 13 tisíc. Devět tisíc sklenic pak poslal do Spojených států a jiných amerických zemí, kde se budějovické pivo prodává pod názvem Czechvar. Další údaje se týkají počtu různých sklenic pro pivo Pardál (41 tisíc) nebo pro vánoční marketingovou akci (65 tisíc).

Budějovický Budvar na sebe ve smlouvách zveřejněných v registru prozradil mnohem víc, než musel.

Laik z těchto čísel moc nevyčte, ale zkušený obchodník z branže ano. "Pivovary pravidelně kupují určitý počet stejných sklenic, kterými doplňují ztráty v hospodách. Když najednou vidíte, že jich objednali mnohonásobně víc, tak zbystříte, protože buď posilují na dosavadních trzích, nebo se chystají na nové," říká bývalý šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Detailní údaje ve smlouvách i v metadatech zveřejňují i další státní firmy. Provozovatel ropovodů Mero ČR například ve smlouvě na čisticí a dopravní služby za necelé dva miliony uvádí i číslo mobilního telefonu zástupce smluvního partnera. Ze smluv Povodí Ohře zase vyplývá, že jisté chomutovské lektorce za 45 minut výuky angličtiny platí 350 korun.

Ochrana obchodního tajemství

Informace, ze kterých je možné odvodit obchodní strategii podniku, lze považovat za obchodní tajemství. To podle občanského zákoníku tvoří mimo jiné "konkurenčně významné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti". Zadavatelé je tedy mohou v textu smluv znečitelnit, aniž by se vystavovali postihu v důsledku zneplatnění smlouvy.

"Budvar tedy u inkriminované dodávky pro Chorvatsko mohl jako předmět smlouvy uvést například jen 'nákup sklenic' a ve smlouvě pak všechny konkurenčně významné údaje znečitelnit," říká jeden z autorů metodického návodu k registru smluv Martin Kraus z ministerstva vnitra, které registr spravuje. To ale neřeší problém centrálních institucí, krajů a obcí a jejich příspěvkových organizací. I ty mohou citlivé informace ve smlouvách začernit, ale v takzvaných metadatech musí zadat i cenu a smluvního partnera. To může být pro obchodní partnery veřejných organizací nepřijatelné, protože nechtějí, aby informace o tom, co a za jakou cenu prodávají, byly veřejně dostupné.