Širší veřejnost mohla poprvé zaznamenat existenci firmy Solitea na začátku letošního roku. Společnost oznámila, že vyhrála obří tendr ve Finsku. Za 22 milionů eur dodá počítačový systém tamní celní správě. Žádné jiné české IT firmě se tak velkou zakázku v cizině získat nepovedlo.

Úspěch českého holdingu není náhoda. Solitea není jednou z řady vývojářských firem. Naopak, velmi rychle se stává lídrem s regionální ambicí. Za vším stojí Martin Cígler. Ten v roce 1990 založil jako vývojář firmu Cígler Software, s níž dlouhou dobu bojoval o zakázky s podobně velkými českými vývojáři. Po revoluci byly v Česku softwarových firem mraky. Cígler ale ostatní přerostl. A před pár lety začal s akvizicemi konkurentů. Před třemi lety kvůli tomu vytvořil holding Solitea, s nímž se vydává za hranice. "Koupili jsme firmu Jet ERP, která dělá účetní a podnikový software v Rakousku. Loni na jaře jsme koupili lídra slovinského trhu, společnost SAOP. Ta je aktivní i na chorvatském a srbském trhu," říká Cígler, šéf a spolumajitel Solitey.

Co je teď vaší prioritou, nákup firem, nebo boj o zakázky?

Teď jsme dva roky rostli víc akvizicemi než organicky. Letos zřejmě díky Finsku porosteme více organicky než akvizicemi. Ale máme zájem v nákupech pokračovat. Vnímáme, že je to trend. Pomůže to zákazníkům a nám to umožňuje růst. A také na to máme prostředky.

O jaké trhy máte nyní zájem?

Tady má každý své dítě, které dvacet let vyvíjí, dělá z toho něco krásnějšího. A nedokáže si představit, že to jednoho dne prodá.

Oni tomu říkají Balkán. Já se vždy v debatách se Slovinci, Chorvaty nebo Srby vyhýbal slovu Balkán, protože u nás to zní trochu hanlivě. Ale pro ně je to označení regionu. Určitě vnímáme vysoký potenciál balkánských zemí. Hledáme tam akviziční příležitosti.

Ve všech balkánských zemích?

V podstatě v Jugoslávii. Oni fungují podobně jako my se Slovenskem. Kromě toho, že si navzájem rozumí, mají společnou hromadu dalších věcí. Podobně jako se české programy prodávají na Slovensku, Slovinci měli prošlapanou cestu do Srbska nebo do Chorvatska. Nicméně zatímco ve Slovinsku je SAOP lídrem trhu, v Chorvatsku není. Což je situace, kterou bych chtěl změnit. A nejrychlejší cestou je podívat se tam po nějaké akvizici.

A v Česku?

V Česku určitě chceme pokračovat taky.

Co se změnilo, že jste začal nakupovat firmy? Vždyť na trhu jste se svým Cígler Softwarem pětadvacet let.

Snahy o nákupy jiných firem tady byly už od roku 2000. I tehdy jsme měli chuť převzít nějakou konkurenci nebo se s ní spojit. Prvotním cílem je, že konsolidujete vývojové náklady, které jsou nejdražší položkou vývojářských firem. Naráželo to tehdy na skutečnost, že akvizice byly navrhovány jako "Pojďme to dát dohromady", nebyly v tom peníze. Upřímně, akvizice bez peněz nejdou, protože domluva je potom nesmírně složitá. A také v Česku nejsme nastaveni jako Američané, kteří založí start-up s tím, že ho za tři roky prodají. Tady má každý své dítě, které dvacet let vyvíjí, dělá z toho něco krásnějšího. A nedokáže si představit, že to jednoho dne prodá. Nedělá to s takovým cílem.

jarvis_58ee137d498eee2f8de1dbb5.jpeg
V dobách RVHP bylo Česko srdcem výpočetní techniky, takže po roce 1990 tady byla obrovská spousta bezprizorních programátorů, důsledkem bylo, že byl tento trh nesmírně konkurenční, říká Martin Cígler.
Foto: Tomáš Nosil

A vy jste od začátku měl ambici být velký?

Vůbec. Dokud jsme rostli velmi rychle na českém, respektive československém trhu, tak tyhle ambice nebyly. Pak přišly roky 2004, 2005 nebo 2006, kdy jsme cítili, že bychom byli schopni růst rychleji, ale velikost trhu nám to už neumožňovala. Navíc v dobách RVHP bylo Česko srdcem výpočetní techniky, takže po roce 1990 tady byla obrovská spousta bezprizorních programátorů, důsledkem čehož byla skutečnost, že v Česku byl tento trh nesmírně konkurenční. Já vždy říkám, že Česká republika má největší hustotu výrobců ERP systémů (podnikové systémy − pozn. red.) na jednoho obyvatele. Takže mi došlo, že musíme jít ven a vydat se cestou akvizic.

Jak jste získal peníze na první nákupy?

Začal jsem jednat s různými investičními fondy a nakonec jsme se úplnou náhodou dohodli s lidmi, kteří měli blízko k J&T. Následně proběhla první akvizice, což byla pražská společnost Altus. Pak vznikla Solitea, velice narychlo, protože jsme měli před sebou domluvené dvě akvizice a potřebovali jsme to spustit. Do Solitey se kupoval Aquasoft (dnes Solitea Business Solutions) a brněnská Vema. Chceme růst dál. Umožňují nám to výnosy, daří se nám konsolidovat společnosti, daří se nám pracovat na společných produktech. Daří se nám dávat dohromady vývojářské skupiny, vyměňujeme si obchodní zkušenosti. Současně se snažíme být atraktivní pro zaměstnance a nechovat se jako velká korporace.

Takže už jste lídrem českého trhu?

Myslím, že počtem instalací ERP systémů jsme za Assecem. Chtěli bychom letos překonat obrat jedné miliardy korun. Obratem jsme v Česku asi druzí po SAP. A ambici máme velkou.

Jak velcí chcete být za pár let?

Nedíváme se na to regionálně ani objemem financí. Chceme růst rychlostí, která je ukočírovatelná a zároveň je co možná nejvyšší. Co se týče trhů, je nesmírně těžké proniknout z Česka do Německa. Němci nám úplně nevěří. Proto se víc orientujeme na Východ. Německá nedůvěra vlastně byla důvodem akvizice rakouské společnosti. Otevírá nám dveře na německy mluvící trhy. Němci Rakušany jakžtakž berou, Čechy neberou.