Propojení byznysu a politiky může mít zcela viditelnou a hmatatelnou podobu. Kdo loni 16. června zavítal do Zrcadlové kaple pražského Klementina, když tam teolog Tomáš Halík zahajoval činnost Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství, naskytl se mu výmluvný obrázek. V prvé řadě publika pražský developer Luděk Sekyra, sponzor Halíkova think-tanku, obklopen dvěma činovníky KDU-ČSL − předsedou Pavlem Bělobrádkem a ministrem kultury Danielem Hermanem. Neinformovaný návštěvník mohl dokonce nabýt dojmu, že zmíněný byznysmen je z této trojice, která mezi sebou vedla družný hovor, ten hlavní, kdo udává tón.

Aby také ne, když je Luděk Sekyra v posledních letech nejštědřejším donátorem KDU-ČSL, což mu umožňuje působit i v politických kuloárech. V roce 2013 poslal straně na účet tři miliony korun, o rok později jeden milion. Někdejší vysokoškolský pedagog z Právnické fakulty Univerzity Karlovy (také ale svazácký funkcionář, člen KSČ a později přítel pražských "kmotrů") prošel v posledních letech pozoruhodnou konverzí. Je v něčem podobná "obrácení" Andreje Babiše. Veřejným projevem Sekyrova veletoče je angažmá ve prospěch křesťansko-demokratické politiky. V neformálním hovoru Sekyra říká, že jeho snem je partaj bez konfesní nálepky, která by byla přijatelnější pro širší spektrum voličů, jako je blok CDU-CSU v Německu.

Ovšem je třeba dodat, že Sekyrovi naslouchají hlavně pražští lidovci. Vedle ministra Daniela Hermana také třeba pražský radní a šéf místní KDU-ČSL Jan Wolf. Není asi náhoda, že oba blízcí politici dnes působí v oblasti kultury. Však Sekyra, stojící například za developerskými projekty na pražském Rohanském ostrově či na bývalém nákladovém nádraží na Žižkově, s ministrem Hermanem už dojednal, že by v sousedství jeho rezidenční výstavby mělo ve spolupráci s veřejným sektorem vyrůst i významné kulturní centrum.

Názorně to ilustruje, že angažmá podnikatele ve veřejném prostoru není vždy jen ryzím mecenášstvím, ale přináší zpět i své zisky. Jako jistě i jiným sponzorům, kteří v případě KDU-ČSL mají často blízko k zemědělství, což je tradiční lidovecký resort (připomeňme další významné donátory − největší české líhně Mach Drůbež z Litomyšle nebo firmu EC Kutná Hora, která vlastní energetický zdroj na spalování obilné a řepkové slámy).

Malá partaj, ale naše

Přestože vliv Prahy v rámci KDU-ČSL evidentně roste (úměrně tomu, jak v metropoli stoupá počet lidí hlásících se ke křesťanství), směrem na východ vliv Sekyry a liberálněji orientovaných lidovců kolem něj hasne. Je to jiný svět.

Ačkoliv se Východočechovi Pavlu Bělobrádkovi zatím dařilo udržet stranu pohromadě a bránit výraznějšímu štěpení na frakce, je zřejmé, že se v KDU-ČSL schyluje ke střetu s moravskými konzervativci, jejichž bossem je populární vsetínský starosta a zlínský hejtman Jiří Čunek. Místem měření sil se může stát sjezd strany, který se uskuteční poslední květnový víkend.

Partajníci z tradičních lidoveckých bašt u hranic se Slovenskem jsou nejhlasitějšími odpůrci ohlášené volební koalice s Gazdíkovými Starosty, kterou už odsouhlasila, byť těsně, celostátní konference KDU-ČSL. Čunkův kraj žádá o rozpuštění této aliance.

Volební matematika lidovců je prostá: Zatímco sami máme své jisté (meta pět procent při současných lidoveckých preferencích ve výši šest až sedm procent je snadno překročitelná), hranice deset procent, stanovená v zákoně pro koalici, přináší už obrovská rizika. Třeba podle agentury Factum by koalice teď získala jen devět procent. Tradiční česká partaj s 26 tisíci členy může opět zmizet ze scény. Protiargument, že KDU-ČSL posílená o Starosty by mohla sbírat daleko více hlasů i v nekatolických českých krajích na východě republiky, nezabírá.

Klíčové postavy KDU-ČSL

Je tu i jiný pohled, který předestírá jeden ze znalců lidoveckého prostředí blízký nejvyššímu vedení. "Lidé jako Jiří Čunek na Zlínsku či Jan Kasal na Vysočině s velmi silným neformálním vlivem ve skutečnosti o žádný dvouciferný volební výsledek nikdy nestáli. Pokud by jej strana dosáhla, bude to také znamenat, že se těžiště přesune z venkova do měst, z Moravy do Čech," míní zdroj a hovoří o tom, že strana dnes svádí i zápas o svou modernizaci.

Velký hendikep spatřuje v tom, že nemá ekonomické odborníky a také jí ve vedení chybí lidé s jazykovou výbavou. Výjimkou je bývalá europoslankyně Zuzana Roithová či Ondřej Benešík. K nim by se mohl přiřadit i v úvodu zmíněný ministr Herman, který má v úmyslu na květnovém sjezdu kandidovat na místopředsedu. Pokud se mu to podaří, bude to známka, že se zažité poměry v partaji začínají měnit a vliv regionálních "starolidovců" slábne. Nepochybně i k radosti lidí, jako je Luděk Sekyra.

Zvedne Čunek rukavici?

Šéf lidovců Pavel Bělobrádek, obklopený dnes i poradci "zděděnými" po premiérovi z ODS Mirku Topolánkovi, byl ke spojení se STAN zpočátku poněkud zdrženlivý (více se za ně pral první místopředseda Marian Jurečka), nicméně teď alianci podporuje a celou věc prezentuje jako dovršení dvacet let staré vize předčasně zemřelého Josefa Luxe o "třetí síle" v české politice. Rodící se dvoukoalici i Bělobrádek přirovnává k německé CDU-CSU.