Sedm let hubených, sedm let tučných. Tvrdí-li politolog Roman Joch z Občanského institutu, že toto starozákonní úsloví platí v podobě sedmiletého cyklu obměny i pro české politické strany, pak ODS je toho zářným příkladem. Je to akorát sedm let, co občanští demokraté prožili své poslední vzepětí. V roce 2010 převzal tehdejší vládní partaj "slušňák" Petr Nečas a dostal šanci, která nevyšla. Někdejší třicetiprocentní volební zisky se smrskly až na pětiprocentní volební prognózu v dubnu 2016, místo dávných šesti či sedmi desítek poslanců má dnes ODS ve sněmovně pouhých 16 zástupců.

Přesto svého času nejsilnější česká polistopadová strana dosahuje v posledních měsících osmi- až desetiprocentní úspěšnosti ve volebních modelech průzkumných agentur. Což znamená, že je znovu na vzestupu.

Faktor Klaus mladší

Hlavní důvody jsou tři. Tím prvním je, že "krizovému" předsedovi Petru Fialovi, zvolenému v roce 2014, se stranu podařilo stabilizovat. A to navzdory pochybnostem, že by něco takového mohl zvládnout "sucharský" profesor politologie. "ODS přežila, protože měla pevné jádro voličů a silnou ústřední myšlenku. Hnutí ANO by takovou situaci určitě neustálo," říká politolog Daniel Kunštát z Vysoké školy CEVRO Institut.

Druhým důvodem růstu preferencí občanských demo­kratů je oslabení pravicové konkurence, zejména TOP 09. Zatímco strana Miroslava Kalouska dnes pravicovým voličům nabízí exkluzivitu pouze v tom, že je důsledně proevropská, ODS pro ně představuje šestadvacetiletou tradici a především jistotu relativně silné a stabilní členské základny ve všech regionech, která dnes čítá přes 14 tisíc osob.

A konečně třetím důvodem je, že zejména pamětníky a příznivce partajního zakladatele a exprezidenta Václava Klause může těšit triumfální návrat jeho syna Václava Klause mladšího. Sedmačtyřicetiletý expert na školství před časem na své náklady rozjel promyšlenou intenzivní kampaň, během níž po celém Česku prezentuje před učiteli, studenty i občany své názory na vzdělávání a na politiku. Chrlí články, proniká do médií a výsledek se rychle dostavil. Nejenže si ho pražská ODS zvolila na třetí místo kandidátky do podzimních voleb, což znamená téměř jisté křeslo v parlamentu, ale v partaji, dnes chudé na výrazné osobnosti, se stal rovnou nejznámější celebritou.

"Po poklesu preferencí má ODS značný problém dostat se do médií. A protože Václav Klaus mladší toto jako jeden z mála občanských demokratů umí, chce toho strana využít," vysvětluje bleskový postup exprezidentova syna do nejvyšších stranických sfér politolog Ladislav Mrklas z Vysoké školy CEVRO Institut.

Zralí pro Babiše

Dravý nástup Klause mladšího se líbí i předsedovi Fialovi, který stranický comeback profesního kolegy pedagoga před časem inicioval. "Jsem rád, že ODS má nejrůznější typy osobností. A Václav Klaus mladší je určitě viditelná osobnost, ať už kvůli svému jménu, nebo kvůli svým názorům," obhajuje ho.

Celé to však působí spíš jako chladný kalkul. Když se začalo ukazovat, že s uhlazeným Fialou intelektuálsky působící partaj už více voličů nezíská, přišlo vhod angažmá ostrého národovce Klause mladšího. Jeho radikalismus a protibruselský slovník by k ODS mohly přilákat protestní hlasy, jimiž dnes disponuje Andrej Babiš. "Václav Klaus mladší je jistě posila směrem k části voličů euroskeptiků, kritiků směřování celého západního společenství. Byť to naopak může být překážkou pro volbu ODS ze strany bývalých voličů TOP 09," upozorňuje Mrklas.