Přiznávám. Dříve jsem volil stranu, která se tvářila být "pravicová". Líbí se mi představa společnosti tvořené svobodnými, sebevědomými občany. Ale jak asi každý časem zjistí, o principech politici hezky mluví, ale realita je jiná.

Jak si tedy vybrat stranu, kterou volit? Podle programu? Těch už byly napsány stohy. Navíc, politické strany již dávno zjistily, že program je příliš svazuje. Vědí, že nejlepší je žádným programem voliče nezatěžovat. Pro zvolení stačí populární teze, potom už se nás na nic neptejte.

Máme tedy vybírat podle lidí? To je možná lepší přístup. Ale kdo má všechny ty budoucí rádoby politiky znát? Ani my v Ekonomu je neznáme.

Podívali jsme se na to jinak. Zmapovali jsme, jací lidé utvářejí podobu politických stran. Jejich strategii, komunikaci, směřování, výběr poslaneckých kandidátů. Podívali jsme se nejen na lídry partají, ale i na ty, kteří nevystavují své obličeje kamerám. O to zdatněji věci řídí ze zákulisí. Věříme, že tento pohled může být před volbami užitečný.

Citát týdne

Zdá se, že u Rakušanů jde o těžký případ mýtné schizofrenie.

Německý ministr dopravy Alexander Dobrindt kritizoval oznámení Rakouska, že podá u Soudního dvora EU žalobu kvůli zpoplatnění německých dálnic pro osobní auta. Česko se zatím k Rakousku nepřidalo.