Pamatujete si ještě na lednovou hádku mezi vládními politiky, jak využít 62miliar­dový přebytek rozpočtu z minulého roku? Premiér Bohuslav Sobotka chtěl sanovat důchodový účet, ministr financí Andrej Babiš zase státní dluh. Statistici nám ale nyní narýsovali trochu jiný obrázek. Vládní instituce sice své hospodaření zlepšily, ale zůstaly v deficitu přes 20 miliard. Za hrdiny jsou kraje a obce, které vykázaly přebytek skoro 45 miliard. Celkově je stát ale v plusu, což je příjemná novinka.

Cílem každého vrcholu hospodářského cyklu by ale měla být především dobrá příprava na další sedlo, aby bylo co nejmělčí. A to se neděje. Jako jediní v EU nemáme funkční dluhovou brzdu. Tu přitom už po minulé hospodářské krizi přijaly postupně v nějaké formě všechny členské státy. Přitom je zřejmé, že přijímat dluhové omezení v dobrých časech je výrazně snazší než pak z donucení v časech zlých.

Od ledna má republika sice zákon o rozpočtové odpovědnosti, ale to je opravdu hodně smutný výtvor. Nejprve měl mít sílu ústavního zákona. Nakonec ho schválila jen vládní většina přes odpor Senátu. A senátoři se navíc nevzdávají a chtějí legislativu pohřbít u Ústavního soudu, protože prý ohrožuje práva obcí.

Přitom právě nyní je ten nejlepší okamžik shodnout se na nových pravidlech pro zodpovědné veřejné finance. Vláda by si nad sebou měla dobrovolně uplést bič, aby při překročení stanovené míry dluhu vládního sektoru spadla gilotina, která oseká výdaje. A to samé by mělo samozřejmě platit i pro kraje a obce.