Americko-japonská společnost Westinghouse krachuje a mezi firmami, které staví jaderné elektrárny, tak oslabuje jeden ze zásadních hráčů. Pro Českou republiku, jež v budoucnu hodlá stavět další jaderné reaktory, se však na plánech investovat do jádra nic nemění. To byl jeden z hlavních závěrů konference Role české energetiky v měnícím se odvětví, kterou pořádal Institut pro veřejnou diskusi. Mediálním partnerem debaty, jež se na konci března odehrála v pražském hotelu Marriott, byl týdeník Ekonom.

Konference o české energetice se zúčastnili (zleva) David Mařík, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom, Pavel Žádník z PwC, Lenka Kovačovská, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu, Dávid Hajmán, šéf strategie ČEZ, Antoine de la Faire, šéf strategie skupiny ENGIE, Michal Macenauer z konzultační společnosti EGÚ Brno a Jakub Maščuch z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.

Většina řečníků se na konferenci shodla, že i přes krach jednoho z potenciálních zájemců o rozšíření Temelína a Dukovan se Česko do budoucna bez výstavby dalších bloků neobejde. "Zhruba okolo roku 2035 budeme potřebovat nový zdroj energie a v našem teritoriu vychází nejlépe jádro," řekl na konferenci Dávid Hajmán, šéf strategie Skupiny ČEZ.

Spolu s postupným odstavováním uhelných elektráren začne mít Česko po roce 2030 problémy vyprodukovat dostatek elektrické energie a variant, jak výpadek uhlí nahradit, není mnoho. S dostavbou bloků jaderných elektráren proto počítá i státní energetická koncepce.

Hlavním argumentem pro jádro je podle Hajmána skutečnost, že jde o bezemisní zdroj energie a jeho celková cena vychází ve srovnání s ostatními variantami příznivě. Kvůli časově a finančně náročné výstavbě elektráren je však třeba o tomto kroku rozhodnout už nyní.

Vzhledem ke kapitálové náročnosti se však výnosnost podobné investice nedá počítat jinak než v desítkách let. Podobnou investici tedy polostátní energetický gigant nechce realizovat bez státních garancí.

jarvis_58e4c0c9498e6cb2e18c5279.jpeg

Místo trhu více regulace

Podle náměstkyně pro energetiku z ministerstva průmyslu a obchodu Lenky Kovačovské je paradoxem, že před dvaceti lety se začala energetika liberalizovat s cílem rozproudit trh, dnes se naopak obecně role státu v energetice zvyšuje a regulace působí řadě firem problémy.

V mnoha okolních zemích je přitom tendence státu k zásahům do energetického trhu ještě silnější než v České republice.