Svět se mění a není jisté, zda k lepšímu. Nijak optimistický pohled na budoucnost předložili i analytici amerických tajných služeb v čele se CIA a tvrdí, že během následujících pěti let poroste napětí jak uvnitř jednotlivých zemí, tak i mezi nimi navzájem. "Přemýšlení o budoucnosti je životně důležité, ale těžké," přiznává šéf Národního zpravodajského výboru Gregory Treverton. Více než dvousetstránkový dokument jeho týmu proto předkládá tři odlišné scénáře pro budoucnost do roku 2035, které se liší mírou příští spolupráce. Tomu odpovídají i názvy jednotlivých variant − Ostrovy, Orbity a Komunity.

Poslední z nich, založený na spolupráci a jednotné světové ekonomice, se nyní zdá pravděpodobný nejméně. Jde v něm totiž o pokračování trendu posledních desetiletí, tedy globalizace. A převahy liberální demokracie, na kterou si minimálně západní svět zvykl jako na nezpochybnitelnou normu.

Podle scénáře Orbity největší země po vzoru velmocí existujících kolem roku 1900 utvoří kolem sebe sféry vlivu a obklopí se jednotlivými aliancemi. Hlavní ideologií ve variantě Orbitů má být především nacionalismus, který se pro politické elity stane zárukou vnitřní stability. Jenomže s sebou ponese nebezpečí nárůstu sporů a možná konfliktů.

Populace ve vyspělých zemích bude dál stárnout, zatímco chudé státy, hlavně v Africe a jižní Asii, zůstanou mladé.

Třetí a nejméně příjemnou možností pak jsou Ostrovy. V ní se silné státy zaměří na vlastní ekonomickou i fyzickou bezpečnost bez ohledu na ostatní země. Globalizaci, zejména pokud tento systém nedokáže zajistit dřívější ekonomický růst, vystřídá hospodářský protekcionismus a politický izolacionismus. Potvrzením tohoto scénáře, který experti doladili těsně po amerických prezidentských volbách, se zdají kroky Donalda Trumpa v Bílém domě podle hesla "Amerika především".

Český bezpečnostní expert Andor Šándor míní, že Trump má proti sobě mocné odpůrce, a když na druhé straně i globalizace zadrhává, vznikne nakonec jakýsi "kočkopes". Něco, co se bude blížit zmíněným Orbitům, tedy velmocem obklopeným spojenci a prosazujícím hlavně obchodní zájmy. "Vyspělé země, ať jde o USA, Německo, Čínu či Japonsko, vyrábějí a musí také prodávat," řekl týdeníku Ekonom. Tato varianta je podle něj pravděpodobnější i proto, že sféry vlivu, včetně americké, dávno existují. "Pro Německo je takovou zónou například Evropská unie," podotýká bývalý šéf Vojenské zpravodajské služby Šándor.

Konec světového řádu

Američtí analytici svoji zprávu nazvali Globální trendy: Paradoxy pokroku. Na jedné straně připomínají, že nedávný vzestup průmyslu a informatiky a rozšíření obchodních kontaktů i lidských práv vedly k ekonomickému vzestupu a snížení počtu lidí žijících v chudobě, zejména v Asii, o jednu miliardu.