Avizované navýšení penzí o 400 korun by přišlo na 14 miliard korun. Ale možná se dostaneme na mnohem vyšší částky. Číslo navrhl ministr financí a předseda ANO Andrej Babiš a vycházel ze zákonného výpočtu valorizace. To si nejspíše nenechá líbit premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a přijde s nápadem ještě na jednorázový příspěvek. Loni takto vláda přidala 1200 korun.

Z hlediska financování penzí se ale dostáváme na samý okraj propasti. Dobře je to vidět na důchodovém účtu. Minulý rok se snížil jeho deficit zhruba o polovinu na 16,3 miliardy. Jenže to vůbec není pozitivní zpráva. Když je vrchol konjunktury, účet musí být v přebytku, aby vydělal na hubená léta. Tak tomu bylo naposledy v roce 2008 s přebytkem šest miliard. Od té doby se pohybujeme v deficitu vyšších či nižších desítek miliard. Až přijde další krize, spadneme pravděpodobně ještě níže než v roce 2013, kdy stát zaplatil seniorům téměř o 50 miliard více, než vybral.

Vláda tuto propast nezasypává, jen ji prohlubuje. Minulý rok si schválila, že může k valorizačnímu vzorečku přidat podle libovůle až o 2,7 procenta více. A ministryně práce Michaela Marksová prosazuje ještě dražší změnu: povinné zvýšení by nebylo už o třetinový nárůst reálných mezd a inflace, ale poloviční růst mezd a inflace podle spotřebního koše penzistů.

Aby bylo jasno. Záměr zvyšovat důchody je naprosto správný. Ale je nutné si přiznat, že průběžný důchodový systém je už prostě neufinancovatelný jen ze sociálního pojištění. A začít debatu, které se každý politik vyhýbá: které daně nově přesměrovat do peněženek penzistů.

Související