Musel vědět, že si koleduje o výprask. Obrazně řečeno. Že dráždí tygra, jak se říká. Ale možná právě proto to udělal. Ostatně sám preventivně požádal případné kritiky, aby předtím, než svou kritiku spustí, zkusili sami jmenovat "jednoho racionálního, volitelného nealternativního politika, který může vyhrát volby". Ale konstruktivní debaty se nedočkal. Možná nepočítal s tím, že té kritiky bude tolik a že bude tak intenzivní.

Ale přesně to se stane, když mladý úspěšný podnikatel zveřejní fotografii s ministrem financí Andrejem Babišem. A ještě ho tituluje "budoucím premiérem", schůzku s ním nazve "skvělou" a napíše, že nikomu dalšímu z českých politiků nevěří tak jako jemu. A celé to uvede politikovým zánovním, od Trumpa okopírovaným heslem "Udělejme Česko znovu skvělým!". Jan Řežáb, zakladatel globálně úspěšného start-upu SocialBakers a muž, kterého si před dvěma lety všimlo i americké vydání časopisu Forbes ve svých seznamech nejúspěšnějších lidí do 30 let, vstoupil na tenký led politiky.

jarvis_58c96b1d498e705500305d4a.jpeg

Ale proč, proboha? Rozumíme, kde viděl případné benefity ve schůzce s Řežábem ministr Babiš. Šéf hnutí ANO, možná opravdu budoucí premiér, se naučil suverénně pohybovat na sociálních sítích. Jak na Facebooku, tak na Twitte­ ru, kde patří k vůbec nejvlivnějším českým uživatelům. A s lidmi, kteří ho kritizují, se čas od času setkává. Nikdy o tom nezapomene napsat, případně zapózovat na fotografii. Je to dobré pro publicitu. Ukazuje ho to otevřeného jiným názorům, sympaticky civilního a přátelského.

Jan Řežáb je "reprezentantem" té demografické části Facebooku, kde se Andreji Babišovi moc nedaří. Tedy lidí z Prahy a velkých měst, s vyšším vzděláním a nadprůměrnými příjmy. Těm se nelíbí Babišova minulost, jeho konflikt zájmů, daný politickým a mediálním vlivem, a autoritativní politický styl. To jen namátkou.

Mezi těmito lidmi je dnes Babišův sex-appeal nejnižší. Když jsem například ve své vlastní "sociální bublině" nechal minulý týden hlasovat uživatele Twitteru, který muž by jim po podzimních volbách nejvíc vadil na postu premiéra, a dal na výběr mezi Babišem, Bělobrádkem, Kalouskem a Sobotkou, hlasovalo 78 procent (zhruba z 800 lidí) právě pro Babiše.

Ukázat se s někým úspěšným, v byznyse uznávaným, kdo není shodou okolností manažerem žádného podniku z mateřského holdingu, znamená pro Andreje Babiše kladné body. Ale co si od toho sliboval Jan Řežáb?

Asi ne žádné konkrétní výhody, jak mu jedovatě předhazovali někteří kritici. Nepůsobí ani nemá podíly ve firmách, které by z Babiše či jeho postů mohly přímo profitovat. Hledejme za tím zvláštní přitažlivost politiky a lidí, kteří se v ní pohybují. Je to jiný druh "afrodiziaka" než peníze. Veřejnost lidem mířícím do politiky často předhazuje, že za politickými ambicemi byznysmenů je mnohdy právě finanční zájem. Ale podle mě nikoliv.

Je to ještě jednodušší. Přízeň veřejnosti a voličů je návykovou substancí, ne nepodobnou lajkům a srdíčkům, na jejichž počítání založil Jan Řežáb úspěch své firmy SocialBakers. Mnoha lidem kompenzuje to, co jim v životě nebo práci chybí, konkrétně emoce. Hodně emocí. Pokud možno těch pozitivních, ale počítají se i negativní. Je to adrenalinová jízda po horské dráze.

Ale zároveň je to sebezničující cesta, z níž není návratu. Jan Řežáb je dost chytrý na to, aby to rychle pochopil. A buď koketování s Babišem nechal, nebo se s ním aspoň přestal chlubit na Facebooku. Každopádně se už následující den vyfotil radši s plyšovým medvědem.