První přímou volbu prezidenta mají Češi sice už za sebou, ale poprvé budou přímo volit prezidenta, který obhajuje svůj mandát. Uvidí se, zda ten, kdo už jednou sedí na Pražském hradě, má znovuzvolení prakticky zajištěné. Zeman doufá, že ano. V případě úspěchu by Zeman sloužil své druhé, a tedy poslední období. Už by se tedy neohlížel na nálady občanů a byl by tak jistě ještě razantnější než dosud.

Z pravomocí ovlivňujících ekonomiku je u prezidenta nejdůležitější jmenování členů bankovní rady. Dosud jich vybral pět a jeho bývalý premiér Jiří Rusnok nyní sboru předsedá. V listopadu 2018 bude mít prezident příležitost vyměnit další dvě tváře. Uvidíme tak, zda právě tehdy dojde na Zemanova někdejší slova, že by se o korunu mohl starat také nějaký odborářský ekonom.

Pak má prezident mnoho neformální moci. V příštích letech se stane velkým tématem, kdy přesně přistoupit k euru. Zeman je rétoricky velký příznivec eura, ale občas mu do toho probleskují úplně opačné názory. V roce 2015 například tvrdil, že chce v Česku euro, ale až odejde z eurozóny Řecko, což se hned tak nestane. Celkově ale Zeman spíše bude přechod na euro urychlovat než brzdit.

Zeman by v dalším období jistě nezapomněl na svou podporu ekonomické diplo­macie. Z prvního prezidentského období si odnáší výborné vztahy s Ruskem, Čínou a nyní už i USA. Po zprostředkování čínských investic by se jistě pokusil podpořit obchodní výměnu i s Ruskem či USA.

Volba prezidenta tedy zdaleka není jen politika. Bude se rozhodovat i o směřování byznysu za další roky.