Úspěšný český výrobce rukavic Holík International se snaží prosadit na americkém trhu. O lovecké a střelecké rukavice ze Zlína je v USA zájem a firma si loni na Long Islandu otevřela kancelář se dvěma zaměstnanci. "V současnosti jsme na kladné nule, ale urputně tam vytrváváme," říká majitel společnosti Ivo Holík. V posledních týdnech s napětím sleduje debatu o chystané daňové reformě, která by plány firmy výrazně zkomplikovala. "Právě včera jsem si o tom četl, ale pořád doufám, že Trump není takový pitomec. Kdyby na dovoz skutečně uvalili 20procentní daň, v Americe bychom asi skončili," uvádí Holík.

Debatu o změnách v americkém daňovém systému monitorují vedle vývozců i čeští diplomaté a vládní úředníci. Několik firem se obrátilo přímo na českou ambasádu ve Washingtonu. "Firmy upozorňujeme na detaily diskutované daně a doporučujeme jim situaci sledovat vlastními silami, nejen prostřednictvím českých médií," říká vedoucí ekonomického oddělení ambasády Tomáš Hart.

Přeshraniční daň

Návrh reformy představili loni v červnu republikáni, kteří současný systém korporátních daní považují za neefektivní. Americká 35procentní sazba daně z příjmů právnických osob je jedna z nejvyšších v rozvinutých zemích, a místní firmy se proto často stěhují mimo USA a na domácí trh jejich produkty dováží dceřiné společnosti. Republikáni proto navrhují snížit sazbu daně na 20 procent.

Nový daňový systém pro firmy a korporace by měl být základem ekonomické reformy, kterou Donald Trump slíbil voličům.

Firmy by si dále nemohly snížit daňový základ o dovoz. Jinými slovy import do Spojených států by prakticky podléhal 20procentní dani. Naopak vývoz by daní nebyl vůbec zatížen. "Přeshraničí daň" (border adjustment tax) by dopadla i na české exportéry. "Měla by se vztahovat jak na dovozy hotových výrobků, tak na průmyslové produkce pro další zpracování. Zatím chybí jakékoliv detaily o možných teritoriálních nebo sektorových výjimkách, takže musíme vycházet z toho, že tato daň by dopadla na veškeré dovozy do USA, tedy i na ty z Česka," říká Tomáš Hart.

Daň jako motor průmyslové výroby

Nový korporátní daňový systém by měl být základem hospodářské reformy, kterou Trump slíbil ve volební kampani. Cíle nového prezidenta nejsou malé: 25 milionů nových pracovních míst během příštích 10 let, setrvalý hospodářský růst na úrovni čtyř procent ročně i masivní investice do infrastruktury. Toho chce Trump dosáhnout mimo jiné oživením domácí výroby a vyšší konkurenceschopností amerických firem, což spolu se snížením obchodního deficitu Spojených států patří mezi základní cíle navrhované daňové reformy.

Řada ekonomů upozorňuje, že zavedení přeshraniční daně tato očekávání nejspíš nenaplní. Počet pracovních míst ve výrobním sektoru setrvale klesá už od 60. let 20. století hlavně kvůli automatizaci a růstu produktivity, a nikoliv v důsledku nevýhodných mezinárodních obchodních dohod, které chce Trump vyjednat znovu a lépe. Nový prezident ale tvrdí, že cizí země z těchto nevýhodných podmínek profitují na úkor USA. "Přeshraniční daň podporuji, protože ji podporuje každý. Jsme jednou z mála zemí, které ji nemají, možná dokonce jedinou," řekl americký prezident agentuře Reuters. Podle Jany Tepperové z Vysoké školy ekonomické je zatím koncept přeshraniční daně velmi teoretický a žádná země ji dosud v této podobě nezavedla. "Přeshraniční daň se někdy nesprávně přirovnává k dani z přidané hodnoty, kterou v USA nemají a místo ní používají daň z obratu a vyšší sazby u některých dalších daní. Přeshraniční daň totiž stejně jako DPH daní spotřebu − v tomto případě dovozy −, a nikoliv příjem," říká Tepperová. "Ale tato daň nemá standardní mechanismus DPH, tedy že se odečítá na vstupu a přičítá na výstupu. Kromě toho má přeshraniční daň na rozdíl od DPH fungovat v úzkém propojení se zdaněním příjmů korporací. Fakticky ale z pohledu ostatních zemí vypadá jako clo," dodává.

Řešení: přesun výroby

Vyjednávání o daňové reformě potrvají minimálně do léta a není jasné, jestli bude nakonec zavedena tak, jak ji navrhují republikáni v Kongresu. Jestli k tomu dojde, pro dynamicky rostoucí český export do USA bude znamenat velkou překážku. "Hrozba zavedení přeshraniční daně nás začíná znepokojovat, v posledních letech se totiž našim vývozcům v USA nebývale daří. Naše firmy tam ze všech teritorií dosahují vůbec nejlepší přidané hodnoty," říká předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Daň by nepřímo postihla i české dodavatele firem z Německa a dalších zemí, jejichž výrobky se prodávají na americkém trhu.

Čeští exportéři by v takovém případě měli zřejmě jedinou možnost, jak se vyhnout negativním dopadům na svůj byznys ve Spojených státech: museli by tam přesunout výrobu pro americký trh. O tom uvažuje například firma Grund, která vyrábí koupelnové předložky. O výrobě v USA ale uvažují i mnohem větší firmy. "USA jsou naším nejvýznamnějším obchodním partnerem, kde generujeme 40 procent tržeb. Nabízí se přesun výroby do USA, kde máme již několik let dceřinou firmu," říká generální ředitel České zbrojovky Uherský Brod Lubomír Kovařík.