Tak jako každý rok, s příchodem nového roku přichází čas srovnání našich daňových povinností za uplynulý rok. Rok 2016 je sice za námi, ale ještě se s ním musíme vypořádat daňově. Většině zaměstnanců vyrovná daně zaměstnavatel. Nicméně podnikatelé a někteří zaměstnanci si budou povinni vyřešit své daně sami, to znamená podat si své přiznání k dani z příjmů na finanční úřad.

Povinnosti související se solidární daní známe již z minulých let, avšak raději připomínáme, že všichni zaměstnanci, jejichž hrubý příjem v roce 2016 přesáhl částku 1 296 288 korun, jsou povinni podat přiznání k dani z příjmů. Limit pro uplatnění solidárního zvýšení daně se bude posuzovat za celý rok 2016 a nikoliv za jeho jednotlivé měsíce.

Pokud jste daňové přiznání vyplňovali i loni, již víte, do čeho jdete. Změny, které oproti loňskému roku nastaly, nejsou nikterak zásadní, ale je potřeba si na ně dát pozor.

Pro rok 2016 platí opět odlišné daňové zvýhodnění podle toho, zda se jedná o první, druhé nebo třetí a další dítě. Za první dítě může rodič uplatnit daňové zvýhodnění ve výši 13 404 korun, u druhého dítěte vzrostlo daňové zvýhodnění na 17 004 korun a u třetího a dalšího dítěte bylo navýšeno na částku 20 604 korun. Přestože související novela zákona nabyla účinnosti 1. května 2016, předmětné zvýšení daňového zvýhodnění je platné od 1. ledna 2016. Z toho plyne, že pokud jste zaměstnáni, máte dvě a více dětí a zaměstnavatel vám daňové zvýhodnění uplatňuje měsíčně, zvýšené daňové zvýhodnění za měsíce leden až duben 2016 uplatníte v daňovém přiznání za rok 2016. Pokud nemáte povinnost podat daňové přiznání, požádejte vašeho zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, a to nejpozději do 15. února.

Toto snížení daňové povinnosti nemůže uplatnit poplatník, který má příjmy z podnikání nebo z nájmu, k těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje a součet jeho dílčích základů daně, u kterých uplatňuje paušální výdaje, přesahuje 50 % jeho celkového základu daně.

V souvislosti se zvýšením minimální mzdy rovněž došlo ke zvýšení dolní hranice příjmu pro vznik nároku na daňový bonus na 59 400 korun.

I v roce 2016 si můžete uplatnit slevu na dani ve výši prokázaných výdajů za umístění vyživovaného dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku, a to až do 9900 Kč ročně za každé dítě. V této souvislosti došlo k úpravě podmínek pro poskytování této slevy na dani tak, že zákon přesně definuje, co je předškolním zařízením:

  1. mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,
  2. zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a 
  3. zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou
  1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo
  2. mateřskou školou podle školského zákona.

V daňovém přiznání za rok 2016 bude možné poprvé uplatnit novou daňovou slevu na evidenci tržeb ve výši maximálně 5000 korun. Slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat.

Zajímavou novinku představuje dvoustránkový formulář, který nahradil klasický formulář o čtyřech stranách. Zjednodušený a přehledný tiskopis zajišťuje poplatníkům rychlejší a snadnější vyplnění. Tato novinka se týká poplatníků s příjmy pouze ze závislé činnosti (zaměstnání), kteří tvoří téměř polovinu z celkového počtu 2,1 milionu podaných daňových přiznání za loňský rok. Vyplnění zjednodušeného daňového přiznání představuje možnost, nikoliv povinnost. Letos jsme tedy pro vás připravili jak návod pro vyplnění klasického čtyřstránkového přiznání, tak návod pro vyplnění nového zjednodušeného formuláře.

Připomínáme, že již od roku 2015 musíte oznámit finančnímu úřadu přijetí osvobozeného příjmu, který přesahuje pět milionů korun (např. příjmy z prodeje podílů ve společnostech, nemovitostí nebo cenných papírů). Oznámení musíte podat i v případě, že nemáte povinnost podat daňové přiznání, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tedy do 3. dubna 2017, nebo při spolupráci s daňovým poradcem do 3. července 2017. Pokud příjem finančnímu úřadu neoznámíte, hrozí vám pokuta ve výši 0,1 procenta z neoznámeného příjmu při splnění povinnosti dodatečně bez výzvy, 10 procent z příjmu při oznámení po výzvě a 15 procent z příjmu, pokud nedojde k oznámení ani na výzvu. Případně lze uložit i pokutu za neplnění povinností nepeněžité povahy (nově až do výše půl milionu korun).

Prostředky vyplacené ze systému důchodového spoření, jež bylo ukončeno v roce 2016, jsou osvobozeny od daně z příjmů.

Od roku 2016 bylo zavedeno osvobození penzí z III. důchodového pilíře a důchodů z vybraného pojištění osob, pokud doba jejich pobírání činí nejméně 10 let.

V roce 2016 jsou od daně z příjmu fyzických osob osvobozeny pravidelně vyplácené důchody až do částky 356 400 korun (odpovídá měsíční penzi 29 700 korun).

jarvis_58a2d72c498e64059a55d6d6.jpeg

Kdo se musí přiznat

Zákon stanoví, že daňové přiznání je povinen podat každý, kdo v uplynulém roce obdržel příjmy převyšující 15 tisíc korun, anebo i ten, jehož příjmy byly sice nižší, ale vykazuje ztrátu. Kromě toho daňové přiznání musí podat i ten, jehož příjmy podléhají dani navýšené o solidární zvýšení daně. Kdo povinnost podat přiznání nemá a rozhodne se tak učinit dobrovolně, tomu v tom nikdo bránit nebude.

Do uvedené částky 15 tisíc se nezapočítávají příjmy zdaněné v tuzemsku srážkovou daní, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, které vůbec nejsou předmětem daně. Z výše uvedených pravidel také existuje hned několik výjimek pro různé okruhy osob.

Kdy musí zaměstnanec podat daňové přiznání

Většina zaměstnanců daňové přiznání nepodává, zpravidla jim totiž zaměstnavatel připravuje roční zúčtování daně.

Přiznání nepodávají také zaměstnanci pobírající pouze mzdu ze zahraničí, která je v Česku vyjmuta ze zdanění.

I přesto se však jako zaměstnanec můžete ocitnout v situaci, kdy budete muset přiznání podat, a to buď klasické čtyřstránkové, nebo nové dvoustránkové. Povinnost podat přiznání máte v následujících situacích:

  • Za rok 2016 jste dosáhli hrubé mzdy vyšší než 1 296 288 korun a vaše příjmy jsou tedy předmětem solidárního zvýšení daně.
  • Nestihnete do 15. února u svého zaměstnavatele podepsat za uplynulý rok "prohlášení poplatníka k dani".
  • Pracovali jste během roku postupně pro více zaměstnavatelů a u některého z nich jste nepodepsali "prohlášení poplatníka k dani" (pokud to bylo na dohodu o provedení práce u zaměstnavatele, kde jste neměli podepsáno "prohlášení", pak pokud příjem z této dohody přesáhl 10 tisíc korun měsíčně).
  • Pracovali jste během roku pro více zaměstnavatelů najednou, (a pokud to bylo na dohodu o provedení práce u zaměstnavatele, kde jste neměli podepsáno "prohlášení", odměna činila více než 10 tisíc korun měsíčně),
  • V České republice jste považováni za daňového nerezidenta, měli jste pouze příjmy ze zdrojů na území České republiky a chcete uplatňovat slevy na dani mimo slevy na poplatníka (třeba daňové zvýhodnění na dítě) nebo odčitatelné položky (úroky z hypotéky a další).
  • Dlužíte na dani nebo vám byl neoprávněně vyplacen daňový bonus a váš zaměstnavatel tuto skutečnost oznámil finančnímu úřadu a předal mu potřebné doklady.
  • Jako odčitatelnou položku si chcete uplatnit dar do zahraničí.

V těchto situacích vám bude stačit vyplnit pouze dvě strany daňového přiznání vždy za předpokladu, že nemáte jiné zdanitelné příjmy než příjmy ze zaměstnání.

Naopak v těchto případech budete muset vyplnit klasické čtyřstránkové daňové přiznání:

  • Měli jste kromě platu nebo mzdy také další zdanitelné příjmy (například z podnikání, pronájmu, prodeje majetku/akcií a příležitostných činností), které jsou vyšší než 6000 korun.
  • Mimo příjmy od svého českého zaměstnavatele jste měli také příjmy od zaměstnavatele v cizině.
  • V České republice jste považováni za daňového nerezidenta, měli jste i příjmy ze zahraničí, ale měli jste více než 90 procent příjmů ze zdrojů na území České republiky a chcete uplatňovat slevy na dani mimo slevy na poplatníka (třeba daňové zvýhodnění na dítě) nebo odčitatelné položky (úroky z hypotéky a další).
  • Došlo u vás k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.

Kdy vyplňují ostatní

Vyplňování daňového formuláře vás nemine ani tehdy, nacházíte-li se alespoň v jedné z následujících situací:

  • Váš roční příjem přesáhl 15 tisíc korun (před odečtením případných souvisejících výdajů).
  • Vykazujte daňovou ztrátu (kterou byste případně mohli odečítat v následujících letech).

Sankce za pozdní podání přiznání

  • Když doručíte přiznání na finanční úřad o pět pracovních dnů později, nehrozí vám žádný postih.
  • Když podáte přiznání po této lhůtě, činí pokuta 0,05 procenta ze stanovené daně za každý den prodlení. Pokud máte příjmy ze zaměstnání (zaměstnavatel vám sráží zálohu na daň) a tento základ daně představuje 50 procent celkového základu daně, snižuje se pokuta za pozdní podání přiznání na desetinu.
  • Výše pokuty za opožděné podání daňového přiznání je poloviční, pokud podáte daňové přiznání do 2. května 2017, resp. 31. července 2017 (pokud máte daňového poradce), a v daném roce u vás správce daně neeviduje prodlení s jiným podáním.
  • Je-li výsledkem přiznání daňová ztráta, činí pokuta 0,01 procenta ze stanovené ztráty za každý den prodlení.
  • Vychází-li pokuta za pozdní podání méně než 200 korun, pokuta se neplatí.
  • Maximální výše pokuty je pět procent stanovené daně nebo daňové ztráty.
  • Nepodáte-li daňové přiznání vůbec, finanční úřad vás k tomu vyzve a vy nestihnete ani tuto dodatečnou lhůtu, činí pokuta pět procent stanovené daně nebo daňové ztráty, vždy však minimálně 500 korun.
  • Maximální výše pokuty je 300 tisíc korun.

Termíny pro podání přiznání

Daňové přiznání musíte podat do 3. dubna 2017.

Pokud je vám už nyní jasné, že tento termín nestihnete, máte dvě možnosti, jak dosáhnout prodloužení lhůty.

První je zplnomocnění daňového poradce − tím se vám lhůta posune z 3. dubna na 3. července.

Druhou možností je, že o prodloužení lhůty sami požádáte. Finanční úřad na základě vaší žádosti může lhůtu prodloužit až o tři měsíce, ve většině případů tedy do 3. července.

Máte-li příjmy ze zahraničí, můžete získat žádostí další čtyři měsíce navíc − správce daně může prodloužit lhůtu až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Podat přiznání a zaplatit daň tak můžete až za deset měsíců od konce roku, většinou tedy až prvního listopadového dne. Se žádostí o prodloužení lhůty neotálejte. Žádost o prodloužení lhůty, stejně jako plnou moc udělenou daňovému poradci, musíte finančnímu úřadu předložit ještě před uplynutím zákonné lhůty, tedy do 3. dubna 2017.

K žádosti o prodloužení nezapomeňte připojit kolek v hodnotě 300 korun.

Těm z vás, kteří mají povinný audit, se lhůta pro podání přiznání automaticky prodlužuje až do 3. července, a nemusíte tedy ani zplnomocňovat daňového poradce, ani žádat o prodloužení.

◼ Vzorová žádost o prodloužení lhůty

Regina Loukotová
Horní 121
101 00 PRAHA 10
DIČ: CZ7912240936

Finanční úřad pro hlavní město Prahu
Územní pracoviště pro Prahu 10 Petrohradská 1486/6
101 00 PRAHA 10

V Praze, 7. 3. 2017

Žádost o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání

Vážení, v souladu s ustanovením § 36 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, Vás žádám o prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 do 1. listopadu 2017.

Důvodem pro tuto žádost je skutečnost, že součástí mých zdaňovaných příjmů za rok 2016 jsou i příjmy podléhající zdanění v zahraničí. Dosud nemám k dispozici podklady související s těmito příjmy potřebné pro přípravu tuzemského daňového přiznání. Předem děkuji za kladné vyřízení mé žádosti.

S pozdravem Regina Loukotová

Příloha: Kolek 300 korun