Britští poslanci by měli v pondělí schválit zákon, který vládě umožní vystoupit z Evropské unie. Budou o tom hlasovat členové britské Dolní sněmovny. Vládě ale hrozí rebelie části jejích vlastních konzervativních poslanců. 

Premiérka Theresa Mayová chce, aby Dolní sněmovna při hlasování odmítla pozměňovací návrhy, které k zákonu o brexitu připojili členové Sněmovny lordů.

Podle nich by měla britská vláda garantovat práva občanů jiných zemí Evropské unie, kteří už v Británii žijí. Lordi také chtějí, aby měl parlament větší kontrolu nad tím, jakou dohodu o dalších vztazích vláda se zbytkem Evropské unie vyjedná. To znamená, že by parlament měl mít možnost odmítnout výslednou dohodu mezi Londýnem a 27 zeměmi EU a vyzvat vládu, aby dojednala výhodnější podmínky.

Kabinet naproti tomu navrhuje, aby parlament mohl smlouvu o budoucích vztazích jen přijmout, nebo zamítnout.

Pokud by odhlasoval druhou možnost, Británie by pak z EU odešla bez jakékoliv dohody například o podmínkách vzájemného obchodu. 

Vláda návrhy lordů odmítá. "Prosím, nesvazujte premiérce ruce," vyzval ministr pro odchod z EU David Davies. Podle něj by změny omezily manévrovací prostor vlády v jednáních s ostatními státy EU.

Kabinet si proto přeje, aby poslanci pozměňovací návrhy lordů odmítli a zákon schválili v podobě, v jaké ho navrhla vláda. 

Kabinet Theresy Mayové má v Dolní sněmovně těsnou většinu. Někteří konzervativní poslanci by se ale mohli podle spekulací proti vládě vzbouřit a návrhy lordů podpořit. Kabinet může na druhou stranu počítat s podporou některých opozičních labouristů. 

Poté co parlament zákon o brexitu schválí, může vláda vystoupení z EU zahájit. V Bruselu oznámí, že spouští článek 50 evropských smluv, což je postup pro případ, že chce některá země z EU odejít. Od okamžiku spuštění bude mít Londýn dva roky na to, aby s ostatními zeměmi unie dojednal konkrétní podmínky svého odchodu. Podle řady spekulací by mohla premiérka Mayová článek 50 spustit už v úterý. Některá média ale tvrdí, že na žádost nizozemské vlády rozhodnutí odloží na některý z pozdějších dnů.

V Nizozemsku budou ve středu volby a tamní vláda podle všeho nechce probíráním odchodu Británie z EU posílit domácí euroskeptiky.

Británie si vedle podmínek svého odchodu z EU chce dojednat i přechodnou dohodu o dalších vztazích se sedmadvacítkou. Měla by zajistit co možná nejvolnější vzájemný obchod a výměnu služeb do doby, než se Londýn s EU dohodne na trvalé smlouvě. Britský ministr zahraničí Boris Johnson ale prohlásil, že vyjednání přechodné dohody není pro jeho zemi nijak zásadní. Když k ní nedojde, Británie bude podle něj "naprosto v pohodě". 

Před takovým přístupem varuje britský byznys, protože EU je pro Británii zdaleka největším obchodním partnerem. Odmítá ho také opozice:

"Vláda si zahrává s možností, která představuje obrovské riziko pro britský průmysl, služby a zemědělství," varoval labouristický poslanec Pat McFadden.