Už není cesty zpět. Po restauracích, penzionech a hotelech přišla druhá vlna elektronické evidence tržeb a zaplavila naprostou většinu obchodů. Není pochyb, že téma se bude dokola propírat v politických debatách a zvlášť opoziční strany se budou před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny ještě předvádět. Někteří řemeslníci možná dostanou úlevu, možná se EET vyhnou. Pokladny z hospod a prodejen už ale nikdo odpojovat nebude.

Hádky politiků o to, jestli je EET užitečná tím, že vymýtí nepoctivé hostinské a obchodníky, nebo spíš podporuje udavačství, ničí živnostníky a připravuje vesnice o poslední místa, kde se lidé setkávali, jsou zákonitě povrchní. Ať se dotyčný podnikatel přiklání k prvnímu, či druhému názoru, platí jedno: nákup a zprovoznění elektronické pokladny jsou pro něj přinejmenším výdaje a starosti navíc.

V tomto čísle Ekonomu se snažíme pojmenovat, co s sebou EET opravdu přináší. Ať už jsou to problémy podnikatelů, kteří se mnohdy nedočkají jasné odpovědi z finančního úřadu, narychlo mění on-line pokladnu, protože ta původní se ukázala nevhodná, nebo musí přijmout novou pracovní sílu, když jim elektronická evidence zkomplikovala práci. Ukazujeme také, že se finanční správa na projekt nepřipravila zrovna na výbornou a neumí zanalyzovat data.

Pronikání informačních technologií do byznysu je přirozený trend, který nemá smysl zpochybňovat. Je také logické a správné, aby technologické výdobytky používal stát pro lepší správu daní. Když už ale naordinuje desetitisícům lidí nový vehikl, měl by je zatěžovat co nejméně. Už jen proto, že z nich chce vytáhnout více peněz.


Podnikatel v gastronomii Martin Jirout není žádný zavilý odpůrce elektronické evidence tržeb. Ale užívá si s ní své. Provozuje restaurant a kavárnu v office parku Hadovka na pražské Evropské třídě, není však klasický restauratér. Jeho firma Soreha Rout si na Hadovce pronajímá kuchyň a vydává obědy. Lidé si je odnesou a snědí v jednom z prostorů kancelářské budovy. Když se Martin Jirout loni před spuštěním první fáze EET dostavil na finanční úřad pro autentizační údaj, dozvěděl se, že od 1. prosince tržby evidovat nemusí.

"Písemně mi to ale nechtěli potvrdit. Ať si zavolám na infolinku finanční správy. Tam mi řekli, že pod EET nespadám. Jenže mé účetní, která pro jistotu telefonovala také, sdělili pravý opak. Načež jsme oba zavolali znovu a slyšeli totéž − musím evidovat, nemusím. Nakonec mě odkázali na příslušný finanční úřad, tedy znovu na začátek," vypráví Martin Jirout. Rozuzlení měl přinést až znalecký posudek, jehož zadání mu na berňáku doporučili. Stojí tisíc korun, lhůta na odpověď je tři měsíce.

"Od prosince jsme raději najeli na evidenci tržeb. Na konci měsíce mi přišel dopis, že do EET skutečně nespadáme. No nic, pokračovali jsme dál. Stejně by se nás povinnost týkala od 1. března. Jako doplňkovou činnost prodáváme balené vody a tržby za měsíc jsou vyšší než limit 175 tisíc korun, od něhož se musí evidovat," vysvětluje mladý podnikatel.

Normální člověk nemá šanci rozlišit, která pokladna je dobrá a která špatná. To teprve vyčistí trh, myslí si IT odborník Michal Bláha.

Elektronická evidence tržeb pro něj neznamenala radikální změnu. Pokladní systém jeho restaurant nerestaurant používal už předtím, jenom nebyl on-line. Zaplatil tedy vylepšení softwaru a další náklady začaly nabíhat. "Denně vydáváme 400 až 600 jídel, a když ke každému dáváme účtenku, jen papír mě přijde asi na šest tisíc korun ročně. Za to bych mohl pořídit nové nádoby do kuchyně," říká Martin Jirout. Celkové náklady spojené s EET odhaduje téměř na 70 tisíc korun. Nejde ale jen o peníze.

Při vydávání obědů se tvoří fronty, protože platební systém nestíhá. "Je skoro pravidlem, že u každé sedmé účtenky se spojení se serverem finanční správy zasekne. Trvá snad tři minuty, než platba doběhne. Fronta roste a my za to nemůžeme," zlobí se restauratér. Platební systém, který si pořídil, navíc nebyl schopen "strávit" předplatné obědů na speciální restaurační karty. Pro dodavatele softwaru, firmu Qpos, byl prý neřešitelný problém "překlopit" karty do systému EET.

Kvůli elektronické evidenci si také Martin Jirout musel vzít asistentku, aby v systému obsloužila skladové hospodářství. Kuchař to už nestíhá. "Vše kolem EET je strašně uspěchané. Jsou nejasné předpisy, dodavatelé pokladen nestíhají řešit instalování a servis," říká podnikatel.

1. Dá se poznat, které pokladní systémy jsou vhodné a spolehlivé?

Provoz EET je plynulý a bez problémů, pochvaluje si šéf finanční správy Martin Janeček odstartování druhé fáze. Duchovní otec elektronické evidence Andrej Babiš si fungování prověřuje přímo v terénu. I on je spokojený, jak vše klape. Při výběru obchodů, do kterých po startu druhé vlny v doprovodu televizních kamer zavítal, měl šťastnou ruku. Nebyl na kontrole v Lidlu, kde se tvořily dlouhé fronty kvůli výpadku platebních terminálů, který způsobilo ladění pokladen na e-tržby.

Stejný problém jako řetězec Lidl měly kupříkladu dva obchůdky u farmáře v pražském Suchdole a blízkých Horoměřicích. "Dva a půl dne jsme nemohli přijímat platby kartou. Nová kasa zablokovala terminál. Než se k nám technik dostal, aby závadu vyřešil, přišli jsme o nemalé tržby," popisuje počáteční peripetie spolumajitel prodejen Miroslav Zedník. Úplně nejdřív se spálil, když pro nový krámek, otevíraný v prosinci, zvolil e-Kasu od O2. Reklamou se nechal zlákat na balíček, který spolu s tiskárnou a terminálem vyjde na 5000 korun.

"Kasa je obyčejný tablet v plastu. Aplikace nám nevyhovovala, terminál odmítal snad každou druhou platbu. Chtěl jsem pokladnu vrátit, ale to prý nejde," lituje obchodník. Zakoupil tedy pokladny Markeeta, které mu na uvítanou shodily terminál. Teď vše běží, po pár dnech ale považuje za předčasné zařízení hodnotit. Vybavení na EET přišlo drobného podnikatele skoro na 23 tisíc korun. Sleva na dani pět tisíc korun se týká jen fyzických osob, Miroslav Zedník má "eseróčko".

Jak vybrat dobře? "Normální člověk nemá šanci rozlišit, který systém je dobrý a který špatný. To teprve vyčistí trh," očekává zkušený "ajťák" a spoluzakladatel serveru Atlas Michal Bláha. Stát podle něj vše zbytečně zkomplikoval. "Komunikace s EET vypadá relativně jednoduše. Ale když se jde do detailu, je to horší. Finanční správa zadala zabezpečení komunikace zbytečně složitě, aby to vyhovovalo firmě IBM (ta napasovala EET na daňový systém ADIS − pozn. red.). O to větší nároky jsou na programátory pokladních systémů," vysvětluje Bláha.

S hromadou dat, která díky EET přichází, si berní správa bez výkonného analytického systému zřejmě neví rady.

Tříbení trhu s elektronickými pokladnami chce pomoci podnikatel v gastronomii Martin Jirout. Ví, že není jednoduché vybrat si v nepřehledné nabídce. "Našim zákazníkům, kterým poskytujeme poradenství, pomáháme zakládat restaurace a školíme personál, chceme také doporučit kvalitní pokladní zařízení. Ale nevíme, které to je," říká. Oslovuje tedy vybrané dodavatele a jejich systém chce testovat v restauracích, s nimiž spolupracuje.

2. Jaké nástrahy mohou podnikatele překvapit po zprovoznění pokladny?

Technické potíže nedoprovázejí jenom nájezd EET. Objevují se i po dvouměsíčním provozu. V nouzovém režimu musela jet v minulých dnech restaurace Krušovická Šalanda v pražském Karlíně. Hosté mimořádně dostávali účtenky bez povinného kódu FIK, než dodavatel pokladního systému, pražská firma Alto, nainstaloval novou kasu. "Systém napadl vir, který se teď často objevuje. Totéž se nám stalo už u několika klientů," přiznává obchodní ředitel Alta Ladislav Beneš. Antivirové programy prý nebezpečný vir neodhalí. "Záleží, jaké stránky lidé na počítači navštěvují. Může se stát, že někdo v e-mailu rozklikne zavirovanou zprávu," shledává možný důvod poruchy dodavatel systému.

Babiš se nejdřív bál

Bylo to někdy v létě roku 2013 v Rožnově pod Radhoštěm, vzpomíná Zdeněk Honek. Bývalý projektant a pozdější zakladatel cestovní kanceláře Vítkovice Tours, který má za sebou dlouholetou zkušenost s podnikáním v Chorvatsku, se tehdy náhodou setkal s Andrejem Babišem. Do voleb zbývalo pár měsíců a Honek ještě nemohl tušit, že se šéf hnutí ANO stane příštím ministrem financí. Přesto právě jemu začal horlivě vysvětlovat, proč by se měl inspirovat chorvatským příkladem a potírat daňové úniky s pomocí informačních technologií.

Honek se předtím nadchl radikálními kroky chorvatského ministra financí Slavka Liniče, který v boji proti nepříznivému hospodářskému vývoji zavedl takzvanou fiskalizaci, založenou na elektronické evidenci tržeb. Honka napadlo, že balkánský recept by mohl fungovat i v Česku.

Budoucí český vicepremiér se ale nejdřív zdráhal. "Ze začátku tomu Babiš nevěřil, ale později pochopil, že bez digitalizace se neobejdeme," popisuje Honek, jak přivedl majitele Agrofertu k chorvatskému modelu evidence tržeb on-line. "Později jsme se ještě dvakrát nebo třikrát potkali," dodává.

Zhruba ve stejnou dobu jako Babišovi představil Honek zkušenosti z Chorvatska také Lubomíru Zaorálkovi, současnému ministru zahraničí z ČSSD. Ostatně byli to hlavně sociální demokraté, kteří před volbami prosazovali přísnější kontrolu prodejců. Zaorálka chorvatská inspirace zaujala a v televizi prý hovořil o pokladnách s on-line napojením na finanční správu ještě před Babišem.

Udělala ČSSD dobře, že při jednání o vládě nechala resort s palčivým tématem EET konkurenci? Odpověď bude zřejmá po říjnových volbách. Zatím to vypadá, že Babišovi EET výrazně neuškodilo.

Podnikatelé by si pokladní zařízení měli vybírat zodpovědně, nabádal je ministr financí Andrej Babiš. Na konferencích, které jeho úřad jako osvětu k EET pořádal na různých místech republiky, zaštítil i nabídku různých dodavatelů. Zákazníky jim Babiš přivolával dokonce z televizní obrazovky. "Máme velkou konferenci v Praze v hotelu Clarion. Bude tam 20 až 30 dodavatelů a firmy si je tam mohou svobodně vybrat," prohlásil v debatě na Primě.

Babišovo ministerstvo ani finanční správa, které prodejcům pokladen přihrály kšefty, a ještě jim na seminářích poskytly komerční prostor, případné reklamace na poruchové pokladny ale uznávat nebudou.

3. Mohou si hospodští a obchodníci zkontrolovat údaje, které odcházejí na berňák?

Mohou, a dokonce by měli. Postup ovšem není jednoduchý. "Přitom jde o nejdůležitější informaci, aby si každý mohl ověřit, jestli pokladní systém dobře funguje, správně hlásí tržby, a přijde-li kontrola, nebude mít problém," zdůrazňuje daňový poradce Tomáš Hajdušek. Fakt, že finanční správa podnikatelům neumožňuje jednoduchou kontrolu, považuje za největší nedostatek v celé evidenci tržeb.

I přes procedurální složitost by všem doporučil, aby si zasílaná data podnikatelé zpětně ověřovali. Má osobní zkušenost s tím, že do přehledu tržeb se může vloudit chyba. "U hospody, která má denní tržby v jednotkách tisíc korun, se zčistajasna objevila tržba 90 tisíc. To je evidentně nesmysl," popisuje. Jako daňový poradce chce mít jistotu, že u jeho klienta je vše v pořádku. Že data v pokladně souhlasí s těmi, která eviduje berní úřad.

Co pro to musí podstoupit? Preventivně navštěvuje daňový portál a dohledává tržby. Na serveru finanční správy si každý může vyžádat detailní přehled evidovaných tržeb. "Jeden den požádáte a druhý den vám pošlou excelovou tabulku. Protože můj klient má více provozoven, přišla tabulka skoro s deseti tisíci řádky s přehledem tržeb ze všech míst za celý prosinec. V tomto obsáhlém souboru hledáte chybu. Zpětně ale už nemáte šanci zjistit, jak k ní došlo," konstatuje daňový poradce. Renonc berňáku oznámil prostřednictvím datové schránky. Předpokládá, že tam informaci založí do spisu pro případnou daňovou kontrolu.

Tomášek Hajdušek se pozastavuje nad tím, že možnost ověřit si údaje zasílané na finanční správu je zbytečně komplikovaná. Proč stroj nekomunikuje se strojem, jako to umí kupříkladu unijní elektronický systém Vies pro ověřování platnosti DIČ k DPH. Automaticky lze také snadno ověřit, zda obchodní partner není nespolehlivý plátce. "Stačilo by například na kase zmáčknout tlačítko, aby se spojila s daňovým portálem a přijala souhrnný přehled tržeb, který má k dispozici finanční správa. Tento soubor by zároveň pokladní zařízení porovnalo se svými údaji a vytisklo by případné rozdíly. Server finanční správy tomu ale není přizpůsobený. Vývojáři softwarů pokladních zařízení by to jistě dokázali naprogramovat," míní Hajdušek. Systém EET však tuto jednoduchou kontrolu neumožňuje.

4. Umí finanční správa údaje z EET vyhodnotit?

Česká republika se vydala chorvatskou cestou, i pokud jde o analytický software, který by vyhodnocoval příval shromažďovaných údajů. "V Chorvatsku padala data do systému, ale oni s nimi nepracovali," poznal přímo v balkánské zemi někdejší šéf Generálního finančního ředitelství Jiří Žežulka. Tvrdí, že Česko je na tom o něco lépe.

Jak konkrétně, upřesňuje mluvčí finančního ředitelství Petra Petlachová: "Příjem, zpracování a základní přehledy a statistiky jsou zhotoveny jako součást Automatizovaného daňového informačního systému (ADIS). Vznikly jako doplněk jeho funkcí." Jak ale dobře ví insider Žežulka, "ADIS není na velké datové analýzy stavěný".

Potřebujeme přesná zadání. To ale finanční správa dodnes nedokázala, stěžuje si programátor, který řešil pro své klienty EET.

Finanční správa si tedy vypomáhá i jinak. "Pro některé analýzy se využívají již dříve nakoupené nástroje na zpracování velkých objemů dat. Jde zejména o systémy SPSS Modeler nebo Idea," doplňuje mluvčí Petlachová. Autorem prvně jmenovaného programu je firma IBM, dodavatel daňového systému ADIS. Analytický software Idea vznikl v osmdesátých letech minulého století pro potřeby Nejvyššího kontrolního úřadu v Kanadě. Dnes se prodává v 90 zemích, uvádí jeho tuzemský distributor, firma J+Consult.

"Žádný jiný analytický systém jsme nekupovali ani nevyvíjeli," odpověděla na přímý dotaz mluvčí Generálního finančního ředitelství Petlachová. Snahou přitom bylo nástroj pro rozbor velkého objemu dat pořídit, jak už před dvěma lety uvedla v rozhovoru pro Lidové noviny tehdejší Babišova náměstkyně pro daně Simona Hornochová.

"Generální finanční ředitelství nemá nějaký skutečně robustní analytický systém," prohlásila Hornochová. Současně avizovala záměr vybrat ve veřejné soutěži dodavatele analytické nadstavby, která bude sloužit pro EET i obecně pro činnost finanční správy. To se ovšem dodnes nestalo.

Generálnímu ředitelství se nepovedl ani první krok − vybrat firmu, která vytvoří centrální datový sklad. Do něj se mají nasypat všechna data finanční správy, která budou sloužit pro daňové analýzy a statistiku. Finanční správa nehledá dodavatele v otevřené soutěži, ale prostřednictvím jednacího řízení s uveřejněním. Neboli vybírá mezi oslovenými firmami. Poprvé oznámila zakázku v říjnu 2015, v prosinci výběrové řízení zrušila. Druhý pokus zastavil na jaře minulého roku antimonopolní úřad po stížnosti firmy Asseco Central Europe. Od loňského května probíhá další výběr dodavatele centrálního datového skladu.

S hromadou dat, která díky EET přichází, si berní správa bez výkonného analytického systému zřejmě neví rady. Svědčí o tom fakt, jak naložila s první várkou evidovaných tržeb za prosinec. Místo vyhodnocení relevantních údajů vycházeli její analytici z průzkumu mezi čtyřmi procenty restaurací. Ministr Babiš si pak pochvaloval, že prosincové tržby v hospodách stouply o sto procent. Čísla za leden ani za únor berní úředníci dosud nezveřejnili.

5. Kdo má k zasílaným informacím přístup?

Veřejný není ani předpis, který stanoví, kdo všechno se k údajům sbíraným v rámci EET dostane. "Příslušné směrnice k zajištění bezpečnosti dat samozřejmě existují. Z důvodu jejich ochrany je nelze zveřejnit," uvádí mluvčí finančního ředitelství Petra Petlachová. Konkrétněji se nevyjádřila k dotazu, kolik pracovníků v jakých pozicích ke shromažďovaným informacím může. "K datům z účtenek jako celku přistupuje prostřednictvím analytických aplikací pouze omezená skupina analytiků s bezpečnostní prověrkou. Jiní pracovníci k údajům v takovém rozsahu nemají přístup," jen obecně odpovídá mluvčí. Tito analytici mají identifikovat rizikové subjekty, možné případy krácení daní a vybírat firmy, na které se soustřeďují kontroly.

"Kromě těchto lidí mají omezený přístup k údajům také vybraní kontroloři. Ti se dostanou pouze k dílčím datům vybraného subjektu, aby mohli vykonat kontrolu o dodržování povinností daných zákonem o EET," doplnila Petlachová. Ke kompletním údajům z EET se podle mluvčí dostane pouze pět analytiků z "režimového" pracoviště. "Mají bezpečnostní prověrku. Jejich přístupy do systému jsou striktně zaznamenány," zdůrazňuje.

6. Když pokladní systém selhává, jsou na vině programátoři?

Není nic jednoduššího než svést potíže s provozem EET na vývojáře. Ale připomeňme si, že "ajťáci" posloužili jako pokusní králíci finanční správy. Dopláceli na její nepřipravenost na průlomovou novinku.

EET v deseti číslech

"Potřebujeme naprosto přesná zadání. To ale finanční správa dodnes nedokázala," kritizuje i po spuštění druhé vlny elektronické evidence jeden z programátorů. Pod slibem, že jeho jméno nikde nezazní, se rozpovídal o záludnostech, na které spolu s kolegy z branže naráželi při vývoji systému.

"Vše kolem EET je uspěchané a nepřipravené. Na legislativní paskvil navázal informační chaos ze strany Generálního finančního ředitelství. Vydávalo pokyny, které nemají oporu v zákonech. Dokumentaci neustále upravovalo, přitom technická podpora z jeho strany byla téměř nulová. Nikdy nepřiznalo chyby a vždy vše svádělo na externí dodavatele," popisuje programátor okolnosti, za jakých se stavěla vlajková loď ministra financí Andreje Babiše.

"Programátor musí celou dokumentaci, kterou finančáci neustále upravovali, pročíst, zapracovat případné změny, otestovat, implementovat a dodat ke klientovi. Je to mnohokrát se opakující práce, která vše jen prodražuje. Až 20. února, tedy osm dní před ostrým startem druhé vlny EET, vydala finanční správa dokumentaci. To mluví za vše," konstatuje zmíněný odborník.

Ví, jak je složité celou problematiku vysvětlit laikům. "Kolikrát ani svým spolupracovníkům s vysokoškolským vzděláním nedokážu objasnit ani hlavní části problémů. Generální finanční ředitelství toho využívá a vše hází na vývojáře. A ti nejsou schopni ve dvou větách, jak si dnešní doba žádá, vysvětlit, kde je problém."

Dotyčný programátor není sám, kdo si stěžuje, že je finanční správa zneužila, aby si vyvinula a na náklady jiných otestovala svůj systém. Kritika se týká například takzvaných knihoven, které by zajišťovaly jednotné řešení pro komunikaci, šifrování a další funkce. U podobných projektů bývá takové jednotné řešení pro všechny napojené naprosto běžné.

"Kdyby stát místo přihlouplé reklamy dal peníze na vlastní knihovny pro komunikaci s EET, nemuseli by programátoři řešit složitý problém. U jakékoliv komerční služby, pokud se vyžaduje komunikace s jiným serverem, je to samozřejmost," potvrzuje Michal Bláha, podnikatel v IT a mimo jiné autor portálu Hlídač EET. Nejen z tohoto přístupu vyvozuje, že stát nepovažuje občany a podnikatele za své klienty.

Závěrem historka z praxe. Přesněji z druhého semináře k EET, který v polovině loňského prosince pořádala finanční správa pro vývojáře. Jeden z nich se ptal, jak se pozná, že číslo účtenky je jednoznačně rozpoznatelné, což vyžadují úředníci. "Vyzkoušejte si to na tchyni," dostalo se mu odpovědi od expertů ze státní správy.

7. Jak se EET prodraží podnikatelům?

Jednoduché vybavení pro podnikatele, kteří s pokladními systémy začínají, se dá orientačně pořídit v rozmezí od šesti tisíc korun po 16 tisíc. Záleží, jestli někdo kupuje zařízení najednou, nebo na splátky. Telefonní operátoři i některé banky nabízejí terminál pro platby kartami zdarma. Měsíční paušál závisí i na výši obratu platebními kartami. Kupříkladu u O2 je při obratu nad 100 tisíc korun měsíčně zdarma.

Pořízením on-line pokladen za několik tisíc či několik desítek tisíc korun však výdaje za EET nekončí. Podnikatelé musí počítat s dalšími náklady na správu systému a na telekomunikační služby. Kdo zápolí s nespolehlivým zařízením, dříve či později nejspíš zakoupí pokladnu od jiného dodavatele. Firmy a živnostníci tak ze svého povinně financují výbavu k EET, aby pak po nich stát šel, jestli náhodou nepodvádějí.

8. Na kolik přijde systém všechny daňové poplatníky?

Nejvyšší dráb − Generální finanční ředitelství − přitom obchází předpisy a zakázky spojené s EET zadává z ruky, aniž by své počínání věrohodně odůvodnil. Celý zrod systému elektronické evidence na straně státu doprovázely neprůhlednost a nevysvětlené veletoče. A je navíc možné, že celý systém mohl daňové poplatníky, kteří EET ve finále přes státní kasu zaplatí, vyjít levněji.

Jak Generální finanční ředitelství pod vedením Martina Janečka pořídilo software pro EET, prověřuje nyní po anonymním udání Okresní státní zastupitelství v Praze 1. Informaci přinesl nedávno server Echo. Podle něj neexistuje zakázka na takzvané datové rozhraní, přes které přicházejí údaje o tržbě od zasílatele na finanční správu.

Největší kus koláče si předběžně z EET utrhl nejbohatší Čech Petr Kellner. Společnost eKasa, dceřiná firma operátora O2 ze skupiny PPF, se na začátku března blížila k hranici 20 tisíc prodaných pokladen.

Všechny IT zakázky nad šest milionů korun, respektive 30 milionů vynaložených za pět let, podléhají schválení útvarem hlavního architekta eGovernmentu na ministerstvu vnitra. Tuto povinnost ukládá vládní nařízení z listopadu 2015. Zakázka na komunikační rozhraní, přes které se posílají účtenky, ale takový souhlas nedostala. "Útvar hlavního architekta zakázku na datové rozhraní EET neschválil," uvedl na dotaz týdeníku Ekonom Ondřej Krátoška z tiskového oddělení ministerstva vnitra. Jak upřesnil, odbor hlavního architekta v minulém roce posvětil tři zakázky týkající se evidence tržeb, a to včetně 50milionové zakázky přímo přiklepnuté firmě IBM, aby na daňový systém ADIS naroubovala EET. Nešlo přitom o pouhou úpravu starého softwaru, ale o rozšíření o novou funkci. "V takovém případě není možné zadat zakázku bez soutěže přímo původnímu dodavateli," upozorňuje bývalý náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht.

Přes zmíněný útvar na ministerstvu vnitra neprošla ani bezmála 154milionová zakázka na rozšíření infrastruktury systému ADIS. Finanční ředitelství loni v červenci v soutěži vybralo firmu O2 IT Services. Mluvčí finanční správy Petlachová tvrdí, že stanovisko odboru hlavního architekta nebylo potřeba. "Záměr realizovat tuto zakázku byl ještě před účinností předmětného nařízení vlády," dodává. Tendr přitom Generální finanční ředitelství zveřejnilo loni v květnu, tedy půl roku po schválení vládního nařízení.

Podnikatel v IT Michal Bláha připomíná, že soutěž na téměř 154milionovou zakázku sice vyhrála firma O2 IT Services. "Ta ovšem jen dodává hardware a řešení společnosti IBM," podotýká.

Resort financí měl původně zcela jiné představy o tom, jak systémově pojme EET. Maximum mělo být pořízeno vlastními silami, i proto se na Babišovo přání oddělil ze Státní tiskárny cenin nový podnik Státní pokladna Centrum sdílených služeb. Ta si v přísně utajovaném režimu vybrala z pěti oslovených společností nabídku firmy CGI. Podle několika zasvěcených zdrojů byla společnost připravena dodat systém EET za cenu 40 milionů korun. Roční podporu provozu byla − podle stejných zdrojů − ochotna dělat za 10 milionů. K podpisu smlouvy ale nedošlo, Janečkovo finanční ředitelství zadalo zakázku z ruky svému dvornímu IT dodavateli, firmě IBM.

Nečekaní premianti

Deset rohlíků a čtyři banány nejsou zrovna velký nákup, vietnamská prodavačka ve středočeském Braškově ale bez vyzvání ťuká do elektronické pokladny a tiskne účtenku. "Všechno v pořádku," ujišťuje s úsměvem na otázku, jak jim funguje systém. A podobné odpovědi je slyšet i v ostatních vietnamských obchodech po republice.

Začátky přitom nebyly jednoduché. Ministr financí Andrej Babiš nejdřív Vietnamcům nadzdvihl mandle, když o nich v parlamentu prohlásil, že "jak známo, neplatí daně". Zda se obchodníci z asijské komunity cítili těmito slovy uraženi právem, či nikoli, může být z dnešního pohledu celkem jedno. Faktem je, že se Babiš krátce nato omluvil a loni v červnu, když navštívil proslulou tržnici Sapa v Praze-Libuši, přišly na jeho přednášku o EET stovky zvídavých vietnamských obchodníků.

"Ukázalo se, že kritici se mýlili na celé čáře. Naprostá většina Vietnamců se na EET perfektně připravila," zdůrazňuje předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter. Neznamená to, že mezi těmito drobnými prodejci všichni z EET jásali. Byli zkrátka realisté a došlo jim, že pokud by prodávali bez on-line pokladen, riskovali by příliš. Například vyhoštění. Většina zdejších Vietnamců totiž nemá české občanství a kvůli problémům se zákonem by mohli přijít o povolení k pobytu.

Winter si pochvaluje, že Babišův úřad připravil spolu se Svazem vietnamských studentů manuál pro zavedení EET ve vietnamštině. Zareagovali také prodejci elektronických kas, kteří nabídli ve vietnamštině ovládání pokladen, ale i další servis. "Máme kompletní řešení připravené pro vietnamskou komunitu. Pokladna je ve vietnamštině a máme v tomto jazyce i operátora na lince technické podpory," říká jednatel eKasy Luboš Lukasík.

"Řešení IBM, protlačené bez výběrového řízení, je skoro desetkrát dražší, než kdyby zakázku dělala v soutěži vybraná firma CGI," kritizuje Michal Bláha, který rozkrývá investice státu do systému e-tržeb. Firma CGI se k okolnostem zakázky nechce vyjadřovat.

Ministerstvo financí a finanční správa na svém portálu e-tržby uvádějí, že náklady na projekt EET a jeho provoz v prvních šesti letech dosáhnou téměř dvou miliard korun.

9. Kdo také vydělává na EET?

Před několika lety o něm Andrej Babiš mluvil jako o symbolu českého "Palerma". Bývalý šéf ČEZ Martin Roman byl v Babišových očích tím, kdo si nevyšlapal uznání a miliardy dlouholetým budováním vlastní skupiny, ale korumpováním politiků v čele polostátního koncernu.

Střih do současnosti ukazuje trochu paradoxní obrázek. Babiš na jedné straně jako ministr financí zosobňuje zavádění elektronických pokladen. A mezi těmi, kteří na celém projektu vydělávají, je právě Roman.

Obyvatelé českých měst si mohli v posledních týdnech jen těžko nevšimnout masivní kampaně na elektronické kasy Markeeta. Prodává je karlovarská společnost Smart Software. Martin Roman, jenž se v současnosti snaží prezentovat hlavně jako reformátor tuzemského školství a filantrop, do ní investoval prostřednictvím firmy Touzimsky IT. Ta nyní drží čtvrtinu Smart Softwaru.

Do Markeety investoval přes Touzimsky IT také Jan Veverka z ODS, někdejší pravá ruka šéfa Českých drah Petra Žaludy a poradce exprimátora Prahy za občanské demokraty Bohuslava Svobody. Zatímco Roman se ke svým investicím nevyjadřuje, Veverka už vícekrát vysvětloval, že se na projekt EET dívá trochu jinak než jeho spolustraníci, kteří on-line pokladny kritizují z opozičních lavic. "EET bude dříve nebo později zavedena v celé Evropě," říká.

Veverka je do Markeety a dalších platebních systémů zaangažován také prostřednictvím pětinového podílu ve firmě BigBoard Praha, největším poskytovateli venkovní reklamy v Česku. Výrobci pokladny z toho plyne zajímavá výhoda − jeho investor může poskytnout slevu za reklamní prostor.

BigBoard, jenž vlastní ve Smart Softwaru deset procent, je většinově ovládán lidmi z okruhu finanční skupiny J&T. Ta drží pár procent Smart Softwaru i přes dceřinou společnost J&T Banky. Jedním z miliardářů, kteří vydělávají na zavádění EET, je tak i spoluvlastník skupiny Patrik Tkáč.

Vůbec největší kus koláče si však předběžně z EET utrhl nejbohatší Čech Petr Kellner. Společnost eKasa, dceřiná firma telefonního operátora O2 Czech Republic ze skupiny PPF, se na začátku března blížila k hranici 20 tisíc prodaných pokladen. Pokud bychom vzali reprezentativní cenu 10 tisíc korun za jednu pokladnu (nejnižší ceny se pohybují kolem 5000 korun, ale rozpětí je široké), mohlo O2 dosud utržit kolem 200 milionů. Další peníze plynou za pravidelný servis včetně připojení.

Mezi nejprodávanější pokladny se probojovala ještě Dotykačka. Majetkově ji kontroluje investiční společnost Redwood Capital, jež spravuje peníze "úzkého okruhu dlouhodobých partnerů". V minulosti se objevily spekulace, že utajeným investorem ve firmě je Andrej Babiš, společnost to ale popírá. Redwood Capital vede trojice podnikatelů: bývalý manažer v poradenské firmě Pricewaterhouse­Coopers Petr Polívka, advokát Marek Šimák a Tomáš Hardt. Vedle elektronických pokladen společnost v posledních letech investovala do elektráren na biomasu a do zdravotních náramků pro pacienty s bipolární poruchou.

10. Škodí EET vztahům mezi zákazníky a prodejci?

Hodně se o tom psalo na začátku roku, kdy se přetřásal "udavačský" web na portálu finanční správy. Speciální stránka umožňovala každému zákazníkovi, kterému v restauraci nevydali účtenku, nahlásit podnik finančnímu úřadu. Ukázalo se, že z anonymního udávání by se v Česku mohl rychle stát oblíbený lidový sport. Lidé přes formulář nahlásili tisíce údajných prohřešků a úředníci jednotlivé stížnosti nestačili posuzovat. Když se navíc strhla vlna kritiky, že web vyvolává nenávist k hospodským, ministr Babiš ho nechal zhruba po měsíčním provozu vypnout. Dokonce tehdy tvrdil, že ani nevěděl, že takový web vzniká.

Udavačská stránka se tedy ministerstvu nepovedla. Jak je to ale opravdu s vlivem EET na vztahy mezi podnikateli a jejich zákazníky? Může povinnost zaúčtovat každý produkt či službu a vytisknout papírek podkopávat nějakou obecnou důvěru v ekonomice?

Podle behaviorálního ekonoma Lubomíra Cingla z Vysoké školy ekonomické záleží na tom, aby případné sankce postihly nepoctivé. "Pokud se následné kontroly budou opravdu dotýkat jen chronických a významných neplatičů daní a nebudou se dát použít pro pomstu v mezilidských vztazích, panika nemá opodstatnění," dodává.

Ministr financí doufá, že pověst EET pomůže vylepšit účtenková loterie − tedy aspoň v očích spotřebitelů, protože hostinským a prodejcům může být nejspíš lhostejná. Babiš chce loterii spustit od července, do té doby musí jeho úřad vysoutěžit dodavatele. Vítěz losování dostane například auto, prohlásil ministr v prosinci. Jenže podle ekonoma Cingla bude efekt loterie krátkodobý. "Bude spíše motivovat v prvním roce k odebírání a držení účtenek než k většímu počtu nákupů, což navíc po čase opadne, když si lidé uvědomí, jaká je reálně šance na výhru," říká Cingl.