Senátoři odmítli pozměňovací návrh Jiřího Růžičky (TOP 09 a STAN) na zrušení povinné maturity z matematiky a cizího jazyka, schválili však novelu financování škol. Financování by nemělo být závislé na počtu žáků, jak je tomu dnes.

Od září 2018 mají školy dostávat peníze podle vzdělávacích programů a podle počtu hodin, které učitelé odučí. Optimální počet dětí ve třídě by měl být 15. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) na změně zákona nebude žádná škola tratit. První rok platnosti by měl státní pokladnu přijít zhruba na 3,5 miliardy korun.

Školy by měly mít dostatek peněz na učitele i v případě, že třída není naplněná. To by byla velká výhoda například pro některé obory středních škol, o něž není takový zájem.

Současný systém, kdy jim stát posílal finance podle toho, kolik mají žáků, zvýhodňoval velké a hodně naplněné školy. V případě středních škol to vedlo k tomu, že ředitelé přijímali i žáky, kteří neměli vlohy k tomu, daný obor vystudovat.

Povinná maturita z matematiky se neruší

Školský výbor doporučil Senátu vrátit zákon Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který by zrušil nově zavedenou povinnou maturitu z matematiky. Prosadil ho senátor a zároveň ředitel gymnázia Jiří Růžička (TOP 09 a STAN). S povinností maturovat z matematiky nesouhlasil.

"Jsem přesvědčený, že je to správně z pohledu kvality výuky matematiky i z pohledu studentů. Dává mi to logiku. Než složitě vybírat, které obory mají maturovat a které ne, tak to, proboha, nechme na studentech," míní Růžička. Přesvědčil své kolegy ze školského výboru, ale v Senátu už jeho návrh neprošel.

Nyní se povinně maturuje jen z češtiny, pak mají studenti na výběr mezi matematikou a cizím jazykem. Podle nových pravidel by všechny tyto tři předměty začaly být na gymnáziích povinné už za čtyři roky, na jaře 2021, na ostatních středních školách o rok později. Výjimku mají pouze sociální, zdravotnické, pedagogické a umělecké obory.