Je to jako relikt studené války, ale jedná se o vysoce ak­tuální téma. Byť odehrávající se mimo pozornost veřejnosti, kdy se i poškozený většinou snaží zůstat v anonymitě. Průmyslová špionáž. Prudce rostoucí byznys o objemu miliard dolarů s řadou hráčů, z nichž zdaleka největší − samozřejmě neoficiálně − je Čína. Zatímco Rusové v posledních měsících čelí obviňování z politického nabourávání ostatních států, Čína relativně potichu urychluje svůj ekonomický růst komplexní ekonomickou špionáží v širokém spektru odvětví. Ani další země ale nezůstávají pozadu. "Mluvit o současné intenzitě kyberkriminality jako o vlně je hrubé podcenění toho, co se děje," prohlásila nedávno šéfka IBM Ginni Romettyová s tím, že mnohem přesnějším výrazem je "epidemie neznámých bacilů".

Většina "chorob" se totiž drží pod pokličkou. Poškozené firmy se svými ztrátami většinou nechlubí. Státní orgány pouští na veřejnost jen zlomek odhalených případů. A většinou s řádným zpožděním. Naopak experti nadsazují čísla tak, aby dostatečně vystrašili potenciálně poškozené a zajistili si tak dostatek práce. Média se málokdy dostanou ke konkrétním datům. Nicméně z těch známých informací se určitý obrázek o tom, odkud vítr fouká, složit dá.