ČSSD navrhuje ve svém volebním programu zavedení zvláštní bankovní daně. Návrh počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv. Nejvyšší sazba 0,3 procenta by byla pro banky s aktivy nad 300 miliard korun, nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Na tiskové konferenci o tom v úterý informoval premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Daň je myšlena jako odvod z celkových aktiv banky a nebyla by závislá na výši zisku banky v daném roce. Rozpočet by tak měl podle propočtů ČSSD získat 11 miliard korun ročně.

Sobotka upozornil na to, že speciální daň pro banky má 15 zemí Evropské unie, včetně Německa, Francie, Švédska nebo Británie. Speciální daň pro finanční sektor mají podle něj i všechny sousední země Česka.

"Chceme, aby se banky podílely na financování veřejného sektoru, tedy například na školství, dopravní infrastruktuře nebo důchodech. Ukázalo se v minulosti, že tady nejsou účinné prostředky, jak zabránit, aby zisky bank neplynuly do zahraničí," uvedl Sobotka. Podle něj od roku 2000 odplynulo z bankovních firem do zahraničí 460 miliard korun ve formě dividend. "Dalších minimálně 20 miliard korun banky navíc ušetřily na daních po snížení daně pro právnické osoby," dodal. Daň pro firmy v roce 2007 činila 24 procent a od roku 2010 je 19 procent.

První sazbu daně navrhuje ČSSD 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Od 50 do 100 miliard korun aktiv by daň byla 0,1 procenta, od 100 do 300 miliard korun pak 0,2 procenta a od 300 miliard korun daň ČSSD navrhuje na 0,3 procenta.

"Zavedení progresivní bankovní daně by se přitom občanů nemělo nijak negativně dotknout. S možným přenesením daně na klienty by si měl poradit konkurenční boj. Cílem zdanění finančního sektoru není pokřivení, ale naopak narovnání trhu," uvedl předseda sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD).

Například Polsko zavedlo bankovní daň loni. Sazba daně je 0,44 procenta pro banky s aktivy nad 25 miliard korun. Slovensko má daň 0,2 procenta z bankovních vkladů. Německo má šest sazeb daně, nulová je pro finanční instituce do 300 milionů eur aktiv. Nejvyšší je 0,06 procenta pro instituce s aktivy nad 300 miliard eur.

V Česku bylo ke konci loňského září podle statistik České národní banky 45 bank a poboček zahraničních bank. Aktiva nad 300 miliard korun mají podle dostupných údajů Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, UniCredit Bank a Raiffeisenbank. Celková aktiva bankovního sektoru ke konci září byla podle údajů ČNB 5,9 bilionu korun.

Bankovní tituly na pražské burze reagovaly na oznámení plánů ČSSD poklesem. Akcie Erste bank před 12:00 byly slabší o 0,51 procenta, akcie Komerční banky o 1,26 procenta a akcie Moneta Bank o 2,55 procenta.

Příští týden chce ČSSD podle Sobotky představit další část návrhů na změnu daňového systému ČR. "Jsme pro radikální změnu daňového systému, která podpoří občany s průměrnými příjmy, a naopak velkou část daňového břemene převede na ty bohatší," uvedl.