Pro Pavla Teličku to bude dobrodružných dva a půl roku v místopředsednickém křesle Evropského parlamentu. Europoslance za ANO se nyní všichni ptají na politiku. Týdeník Ekonom se nejvýše postaveného Čecha v europarlamentu ale zeptal na něco jiného − na byznys, protože přes Evropský parlament v blízké budoucnosti projde spoustu zásadních rozhodnutí pro firmy.

"Co přichází z Bruselu, to často vnímáme tak, že už zase někdo na nás něco nakládá. Ale málokdo si uvědomuje, že to také někdy může být obrovská příležitost," říká Telička.

Týdeník Ekonom se Teličky zeptal na šest klíčových věcí, které se nyní řeší na evropské úrovni, a zda je možné je obrátit ve prospěch českého byznysu.

Prvním tématem je brexit. Bývalý vyjednavač našeho přistoupení k Evropské unii Telička dobře ví, jak těžké bude se shodnout na nových obchodních vztazích s Británií. Přesto je optimista a věří minimálně v dohodu o volném pohybu zboží.

Dalším velkým tématem jsou obchodní dohody, a jakkoliv to nyní v západním světě vypadá na vlnu protekcionismu, v Evropském parlamentu leží nebo by brzo mohla ležet některá nová obchodní pravidla, která změní i podnikání českých firem. Obchodní dohoda s Kanadou je před schválením, naopak s USA či Čínou to vypadá hůře.

Obrovská bitva se strhne i o bruselský záměr dát jasná daňová pravidla velkým firmám v Evropě, což musí eminentně zajímat Škodovku, ČEZ a další tuzemské velké společnosti.

A poslední velkou výzvou jsou podle Teličky inovace. Spousta oborů se mění a Česko v některých může dosáhnout na špičku. Sám Telička doufá, že v Evropském parlamentu dostane na starost právě portfolio, které se zvyšováním konkurenceschopnosti Evropy bude zabývat: "Inovace, inovativní průmysl − kdyby takové portfolio bylo, velmi bych o něj stál," sní český místopředseda europarlamentu.

Brexit začíná, bojujme za naše zájmy

Do března britská vláda oficiálně spustí proces vystoupení z Evropské unie. Ostrovní vláda zveřejnila 12 základních bodů, které se týkají například kontroly hranic nebo obchodních vztahů s Evropskou unií. Nikdo už nepochybuje, že jedinou cestou pro Británii je takzvaný "tvrdý brexit", tedy odchod z jednotného trhu. Telička jako někdejší vyjednavač přistoupení k EU kroutí hlavou nad úrovní evropské i české debaty o brexitu: "Stále jsme v emotivní fázi. Mnozí politici, včetně českých, žili v iluzi, že Británie chce zůstat na společném trhu." Když se ukázalo, že ne, přišly podle Teličky další hloupé nápady, například vyjednávat s Británií na vlastní triko.

Podle Teličky je správné nejdřív utvořit silnou evropskou pozici a pokusit se za dva roky dojednat maximum. "O něčem dohodu uděláte, o něčem dohodu o dohodě budoucí," vysvětluje bývalý vyjednavač Telička: "Při dobré vůli lze zvládnout dotáhnout volný pohyb zboží. Řekneme si: pojďme na volném pohybu zboží nic neměnit. V zásadě je to přece win-win situace."

Zároveň je ale třeba prosazovat tvrdě své zájmy. Británie je pro nás čtvrtá nejvýznamnější vývozní destinace. Vládní studie, kterou má Ekonom k dispozici, počítá čistý negativní dopad brexitu na export minus 0,3 až 0,5 procenta. Nejohroženější by byli automobilky a jejich dodavatelé, především TPCA. Zde Telička doporučuje ostrý boj za naše zájmy. "Na ostrovy neexportuje jen Škoda. Mnohem více třeba francouzská PSA a jiné firmy. Nebude to jednoduché. Každý bude bojovat za své koně."

Přesto Telička věří, že pokud bude Česko aktivní, může při vyjednávání obhájit zájmy svého byznysu.

Transatlantické partnerství

Léta byla obchodní dohoda s USA pro Evropu nadějí a pak se stala jedním z největších strašáků. Od roku 2007 sněmovali zástupci EU i USA o podpoře vzájemného obchodu a v roce 2013 se shodli na tom, co se dnes označuje jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Ještě ten samý rok dohodu podpořil americký prezident Barack Obama i spousta evropských lídrů. Ale pak přišel strach a vlna protekcionismu. Dlouho to vypadalo, že za krach bude moci evropská bázlivost. Pak ale přišel na scénu Donald Trump, který se o všech obchodních dohodách vyjadřuje s krajní nevolí. Jeho hlavní obchodní poradce Peter Navarra označil TTIP za mrtvé a za hlavního viníka označil Německo. Podle Navarry je euro podhodnocené a slouží jen zájmům Německa. Německá kancléřka Angela Merkelová se ostře ohradila.

Telička uznává, že se TTIP dostalo do bezvýchodné situace. "TTIP možná umřelo a možná chvíli potrvá, než si v USA zase uvědomí, že musí s Evropou budovat strategický vztah." Ale brzo podle něj vznikne nástupce TTIP, ať už to bude jedna smlouva či více. "Přes všechny minusy musí každý vidět ten obrovský celkový přínos," zdůrazňuje. Podle zastánců uvolnění bariér přinese stovky tisíc pracovních míst, pro unijní ekonomiku bude znamenat přínos 120 miliard eur a 90 miliard pro tu americkou. Telička navrhuje, že důležité je se nyní hlavně hloupě neurazit kvůli Trumpovu postoji, a jako zkušený vyjednavač říká: "Neberme Trumpovy reakce jako ponížení. Jednejme. Když zkrachuje TTIP, přijďme s novým návrhem."

Hra o daně velkých firem

Ze všech evropských iniciativ musí český byznys asi nejvíce zajímat návrh nových pravidel pro danění velkých firem. Po mnoha skandálech nadnárodních firem Evropská komise minulý rok oprášila nápad na zavedení společného a konsolidovaného základu daně pro velké firmy s celosvětovými příjmy nad 750 milionů eur, tedy přes 20 miliard korun. "Jedna věc je daňová suverenita, druhá věc je efekt. Pokud budu ve všem proti omezování suverenity, tak efekt nikdy nepřijde. Proto říkám ano, toto musíme řešit na evropské úrovni," tvrdí Telička.

V Česku působí téměř tisícovka takových firem, například Škoda Auto, ČEZ nebo Agrofert. Co to konkrétně znamená? Dle první části návrhu by se vypočítal jednotně takzvaný společný základ daně. Ten si dosud každá unijní země určuje jinak, a pobízí tak velké firmy k přesouvání daňové povinnosti. V druhé části by se základ i konsolidoval, tedy rovnou by se za všechny země sčítal dohromady. Jednotlivé státy by si sice pro velké společnosti mohly určit vlastní sazbu daně, ale jakou částku by touto sazbou mohly zdanit, to už by opět určovala celoevropská pravidla.

Zohledňovaly by se tržby, počet zaměstnanců či majetek, výroba v jednotlivých zemích by se tedy danila v příslušné zemi a daně by se už nemohly přesouvat do jiných zemí.

Telička bude o pozitivech návrhu přesvědčovat i svého stranického šéfa a ministra financí Andreje Babiše. Ten je zatím částečně proti. "Pokud bude společný základ nastaven správně a vyřeší se všechny detaily v návrhu, umím si představit, že to podpoříme. U konsolidace ale musíme být velmi opatrní, aby rozpočtové dopady nebyly pro Českou republiku zničující," sdělil Babiš Ekonomu.

Čínský dumping

Český byznys musí zajímat i spor Evropy a Číny, zda říše středu získá status tržní ekonomiky, či ne. O co ve velmi důležitém sporu jde: Čína se stala členem Světové obchodní organizace (WTO) v prosinci 2001, kdy na 15 let přijala status netržní ekonomiky. Ten na konci minulého roku měl vypršet a Čína získat spoustu celních výhod, jež patří k tržní ekonomice. Evropské státy se však lekly dumpingových cen čínského zboží, které by mohlo zničit evropský trh, a řekly ne. Podle Teličky je to tak správné: "Jsem proti ochranářským clům, budu vždy první řvát proti nim. Ale pokud se bavíme o zemi, která některé prvky tržní ekonomiky prostě dosud nemá, musíme mít k ruce stále antidumpingová opatření."