Upozorní třeba na to, že se ve firmě, kde pracují, dějí podvody s penězi. Kvůli svému oznámení ale přijdou o práci, a když se chtějí soudit, nemohou dokázat, že propuštění souviselo právě s upozorněním na nekalosti. Podobným situacím už v budoucnu nemusí lidé, pro něž se vžilo anglické označení whistlebloweři, v Česku čelit. Pomoci jim má nový zákon, který bude ve středu projednávat vláda a po kterém odborníci už dlouho volají.

"V poslední době se zvýšila společenská poptávka po lidech, kteří se odhodlají upozornit na protiprávní jednání, aby přispěli k potírání nezákonných nebo korupčních praktik," vysvětlují autoři zákona. Vládě ho předkládá ministr pro lidská práva Jan Chvojka, vypracovat jej ale nechal už jeho předchůdce Jiří Dienstbier (oba ČSSD).

Pokud například zaměstnanec oznámí podvody ve firmě a dostane výpověď nebo ho vedení sesadí z funkce, případně začne šikanovat, bude u soudu v lepší pozici než nyní. Podle nového zákona bude muset firma dokázat, že její kroky nesouvisely s oznámením.

Český Whistleblowing

Ondřej Závodský

Jedním z nejznámějších whistleblowerů v Česku byl nevidomý právník Ondřej Závodský. Před sedmi lety začal upozorňovat na rozkrádání v Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra, kde byl vedoucím právního oddělení. Jeho nadřízení se případ snažili zamést pod koberec a Závodského z funkce sesadili. Právník ale vytrval a výsledkem bylo, že tehdejšího ředitele i jeho náměstka poslal soud za zmanipulované zakázky podmínečně do vězení. Závodský se také vrátil na své původní místo. Dnes je náměstkem na ministerstvu financí.

Božena Rajmanová

Bývalá zaměstnankyně Českého metrologického institutu Božena Rajmanová upozornila policii na podle ní nevýhodnou smlouvu, kterou organizace uzavřela se soukromou firmou. Zaměstnavatel ji poté začal nepřiměřeně kontrolovat, pak dostala výpověď. Oficiálně kvůli reorganizaci, vedení ale později přiznalo, že to souviselo s jejím oznámením. Loni v dubnu se svou žalobou neuspěla u Obvodního soudu pro Prahu 10, který odmítl jako důkaz přijmout nahrávku, kde někdejší nadřízený Rajmanové přiznává pravé důvody. Dodnes nemůže najít práci.

Dva zákony, jeden problém

Jestli vláda Chvojkův návrh schválí, není vůbec jisté. Koaliční partner ANO předložil vlastní návrh, který čeká na první projednávání ve sněmovně. Podle náměstka ministra financí Ondřeje Závodského, který tento návrh připravil, je zákon, se kterým přichází Chvojka, problémový, protože nechrání lidi hned poté, co nekalost oznámí.

"Poté co už je takový člověk vyhozený a dehonestovaný, vznikají mu lepší právní podmínky pro rehabilitaci. Jenže to už je pozdě," řekl Závodský s tím, že jeho návrh má oznamovatele chránit ještě před vyhozením v práce. S ním má sám zkušenosti, před sedmi lety dostal výpověď ze Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra poté, co upozornil na rozkrádání.

Nyní navrhuje zaměstnance chránit hned poté, co nekalost oznámí a policie a státní zástupce vyhodnotí jeho podezření jako podstatné. Potom by zaměstnavatel nesměl dát člověku výpověď bez souhlasu nezávislého, k tomu pověřeného člověka ze státní správy.

Stačí málo, tvrdí ministr

Ministr Chvojka brání svůj návrh tím, že stačí přijmout jen drobná opatření. Uvádí, že takových případů bude nejspíš málo a dnešní předpisy jsou podle něj dostačující. "Zaměstnanci i osoby ve služebním poměru jsou už teď chráněni řadou opatření," říká ministr. Připomíná, že zákon nevyřeší všechno. Důležitá je rovněž osvěta, právní a psychologická pomoc a také to, jak celý problém vnímá společnost.

Advokátka Alice Kubíčková, která už řešila několik případů whistleblowerů, to ale vidí jinak. "Je nezbytně nutné ochránit oznamovatele zákonem," míní Kubíčková, která se však obává, že do voleb ani jeden ze zákonů nestihne sněmovna přijmout. "Už se to řeší dlouhou dobu, těch návrhů bylo několik a konečný zákon nebude nikdy dokonalý," dodává právnička s tím, že podobný předpis v Česku chybí už roky.

Potřebujeme alespoň něco

Senátor a whistleblower Libor Michálek (nestraník za KDU, SZ a piráty) podobu Chvojkova zákona také kritizuje. Nelíbí se mu, že řeší ochranu oznamovatelů až zpětně, u soudu. K návrhu poslanců ANO má zase výhrady proto, že se zužuje na ochranu lidí, kteří ohlašují vybrané trestné činy. "Chráněni by ale měli být i ti, kteří oznamují spáchání správního nebo daňového deliktu, porušení čerpání z evropských fondů a podobně," říká.

Alespoň nějakou úpravu je ale podle něj potřeba konečně přijmout. "V našem právním prostředí je pro lidi velmi složité ohlašovat nekalosti s vědomím, že je zaměstnavatel může vyhodit z práce, a ještě se mohou dlouho soudit s nejasným výsledkem," vysvětluje Michálek. Připomíná, že nyní záleží hlavně na soudci. Když bude zaměstnavatel tvrdit, že k vyhazovu došlo z organizačních důvodů, nemusí člověku pomoci, když dokáže, že se mu příkoří stalo až poté, co věc oznámil. Právě to má nový zákon změnit.

Jeho přijetím by podle Michálka ušetřil stát desítky miliard, protože by se díky lepší ochraně lidé nebáli hlásit například předražené zakázky na právní služby, poradenství nebo třeba reklamu, což jsou oblasti, kde hrozí korupce.

Související