Stephen Hawking řekl, že jestli chce lidstvo přežít, musí expandovat do vesmíru − a protože Hawking je hlava, zdánlivě není co řešit. Ale o penězích na vesmír rozhodují politici uvažující v horizontu voleb a o politicích voliči, z nichž většina zná svět jen z thrillerů nebo sitkomů. Takže otázka nakonec zní, jestli peníze vystřelit do vesmíru, nebo je utratit příjemněji, a výsledek je jasný − jak dokládá třeba neslavný konec lunárního programu Apollo nebo letu na Mars.

Nejde jenom o vesmír: současná civilizace je naprosto závislá na vědě a technice, které už dávno nejsou tak snadno uchopitelné jako za časů Archimeda nebo Jamese Watta. Na jedné straně tu je stále menší skupina lidí, kteří věcem rozumějí do potřebné hloubky, na druhé straně zbytek populace, který (například) o tak závažném problému, jako jsou asteroidy, má vědomosti jen z filmu Armageddon. Přesto ta větší část nepřímo rozhoduje o práci těch prvních.