Ekonomice se daří, spotřeba roste a inflace se dostala na dvě procenta. Tedy přesně na hodnotu, na niž míří Česká národní banka (ČNB) při svém cílování inflace. V podstatě nic nebrání tomu, aby česká "banka bank" ukončila svůj − z mnoha stran kritizovaný − závazek nepustit českou měnu pod úroveň 27 korun za euro. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka nicméně centrální banka nechce dělat unáhlené soudy podle výsledků inflace v jediném měsíci. "Stále platí náš závazek neukončit intervenční režim dříve než ve druhém čtvrtletí 2017," upozorňuje Rusnok a dodává, že ČNB v přetahované se spekulanty prakticky nemá limity. Kvůli oslabování měny tiskne koruny za miliardy a nakupuje za ně eura. Námitky, že bobtnající devizové rezervy v budoucnu přinesou ČNB ztráty, guvernér odmítá. "Centrální banka nemůže limitovat své možnosti v měnové politice s ohledem na svůj vlastní hospodářský výsledek. To bychom naši nezávislost prodali skutečně levně," říká.

Asi nelze začít jinak než zprávou o prosincové inflaci. Dosáhla meziročně dvou procent, což překvapilo nejen analytiky a ekonomy. Očekávali jste dosažení svého dvouprocentního inflačního cíle tak brzy?

Už čísla za listopad naznačovala, že návrat k našemu inflačnímu cíli bude o něco rychlejší. Pořád se ale bavíme o posunech v řádu desetin procentního bodu. Takže to není zas tak velká událost, nepřeceňoval bych to. Žijeme v dobách velmi nízké inflace a její detailní měření je komplikovanější. Někdy jsme překvapováni menším růstem cen, než jsme předvídali, a někdy zase naopak o něco vyšším. Stačí výkyv v několika málo položkách spotřebitelského koše, jako jsou potraviny nebo některé druhy služeb, a překvapení je na světě. Ale ano, dosažení dvouprocentní inflace jsme předpokládali o dva až tři měsíce později.