Platy letos porostou rekordním tempem. To je dobře. Odhady mluví v průměru o pěti procentech nárůstu. Přesto v Česku zůstává platová úroveň hluboko za vyspělými zeměmi. V porovnání s Němci či Rakušany máme pořád třetinové mzdy. Majitelé "českých" firem jsou totiž často cizinci a výdělky nerozdělují zaměstnancům, ale sami sobě. To je daň komunistické minulosti.

A co je nejvíc paradoxní? Češi mají i při vší té bídě pocit, že se jim nyní skvěle daří. Houfně nakupují byty na hypotéky, pořizují drahá auta. Prostě i s málem umíme žít.

Co mě však zaujalo − a vede k úvahám − snad ještě víc, je, že Donald Trump sestavil svou vládu ze samých miliardářů. Je to projev geniální mysli, nebo omezenost? Bohatí podnikatelé z jednoho úhlu pohledu prošli zkouškou života a uspěli. Dokázali nashromáždit velké jmění, což ukazuje na jisté schopnosti. Jsou to však schopnosti, které jejich nositele opravňují rozhodovat o ostatních? Budou dostatečně empatičtí, pokorní? Je zaměření na výkon jediná správná kvalifikace pro ministra? Rád si na našem Facebooku přečtu vaše názory, vážení čtenáři.