Ropnému kartelu OPEC, notoricky známému pro schopnost porušovat své vlastní dohody, mnozí věštili smrt. Když ale zástupci členských států koncem října opouštěli jednání ve vídeňském sídle organizace pro těžařské uskupení, byl to zářný comeback.

Po dvou letech, v nichž dokázala cena ropy klesnout na méně než třetinu hodnoty, se zástupcům těžařského kartelu podařilo dohodnout na snížení produkce této suroviny. A na razantnosti rozhodnutí přidala skutečnost, že se do dohody zapojily i další státy stojící formálně mimo kartel, zejména pak Rusko.

Rozhodnutí se okamžitě promítlo do cen ropy, a tak zatímco v polovině listopadu stál barel ropy Brent ještě necelých 45 dolarů, začátkem ledna už se jeho cena pohybovala nad 55 dolary za barel. Spolu s tím rostou ceny benzinu a nafty.

Žádné další překotné zdražování se ovšem s největší pravděpodobností konat nebude a ceny záhy narazí na své limity. "OPEC se může pokusit dále omezit dodávky na trh, ale pokud se nic jiného nestane, tak by se cena ropy neměla dramaticky vyvíjet," domnívá se David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.

Naftařský kartel OPEC snížil produkci a tlačí nahoru ceny ropy. Dražší surovina však vrací do hry břidličné těžaře.

Pokud se tedy neobjeví neočekávaná událost celosvětového dopadu, jako třeba rozsáhlý vojenský konflikt, cena ropy by se letos neměla na delší dobu přehoupnout přes hranici 60 dolarů za barel.

Smlouvy jen na papíře

Schopnost organizace udržet ceny omezoval v minulosti častý neduh kartelů, a to praktická nevynutitelnost vlastních dohod. V praxi se tak stávalo, že členské státy začaly s postupem času dohodnutá omezení porušovat a zvyšovat svůj tržní podíl.

Podle řady analytiků je však tentokrát motivace porušovat dohodu podstatně nižší než v minulosti. A to zkrátka proto, že v posledním roce klesly ceny na tak nízkou úroveň, že mnohé zainteresované státy začaly propad ceny silně cítit ve státních rozpočtech. "I když bylo dodržování dohod zemí OPEC v historii problematické, nyní silně vnímáme konsenzuální dohodu i s dalšími zeměmi v čele s Ruskem," tvrdí Štěpán Pírko, portfoliový manažer společnosti Colosseum.

Podle jeho slov je podstatnou částí dohody právě vůle zemí, jako je Saúd­ská Arábie. Ta je největším těžařem ropy na světě a potřebuje cenu suroviny vyšponovat do výše předtím, než uvede své akcie na trh státní těžařská společnost Aramco. K tomu by mohlo dojít už v následujícím roce.

Zcela vyloučit, že dohodu nebudou porušovat samotní signatáři, však možné není. Příkladem za všechny může být Írák. Ten v prosinci zvýšil export ropy na historické maximum. V prosinci sice ještě dohoda neplatila (faktické omezování těžby mělo začít v lednu 2017), dohoda o omezení těžby už ale byla uzavřena.

Pro část investorů tak jde o signál, že arabská země nemusí dohodu dodržovat ani ve chvíli, kdy oficiálně vstoupí v platnost.

Břidlice zpátky ve hře

Zatímco nad schopností kartelu dodržet svou dohodu visí otazník, ostatní faktory, které budou růst ropy brzdit, jsou prakticky jisté.

Jedním z nich je nástup nových technologií, zejména těžby ropy z břidlic. Tato metoda se využívá hlavně ve Spojených státech. Momentálně je sice finančně náročnější než konvenční způsoby těžby, pokud se však ceny ropy vyhoupnou nad 55,60 dolaru za barel, začne se dobývání ropy z břidlic vyplácet.

Ačkoliv se břidliční těžaři museli v posledních letech z trhu stáhnout a masivně propouštět, při vyšších cenách jsou schopni se rychle vrátit.

Díky vyspělejším technologiím navíc postupně roste samotná efektivita dobývání ropy z břidlic. To znamená, že se břidličnou ropu daří dobývat stále levněji. Roste také schopnost těžařů pružně se vrátit na trh v situaci, kdy se těžba opět začne vyplácet.