Na každého pořadatele společenské akce může dopadnout odpovědnost za nepříjemné události, k nimž při shromáždění více alkoholem posilněných osob nezřídka dochází. Často se setkáváme s poškozením majetku třetích osob či s úrazy. Pokud se účast na firemním večírku prezentuje jako povinná, je velmi pravděpodobné, že by v případě sporu byla účast na večírku chápána jako činnost konaná na příkaz zaměstnavatele, tedy jako součást pracovních povinností zaměstnanců. V důsledku toho pak zaměstnavateli může podle zákoníku práce vznikat odpovědnost například za úraz zaměstnance. Takový úraz by tak mohl být posouzen jako úraz pracovní a zraněnému by příslušela od zaměstnavatele náhrada za ztrátu na výdělku, za bolest a ztížení společenského uplatnění, náklady spojené s léčením a případně věcná škoda. Lze tak doporučit, aby účast na večírcích byla vždy pro zaměstnance dobrovolná. Pokud v takovém případě zaměstnanec na společenské akci pořádané zaměstnavatelem způsobí škodu na majetku či zdraví v opilosti, je v zásadě vždy odpovědný ze svého jednání sám. Pokud zaměstnavatel uhradí způsobenou škodu za svého zaměstnance, má právo domáhat se na zaměstnanci toho, co za něj hradil, v plné výši. Neplatí tedy limitace náhrady škody proti zaměstnancům do výše 4,5násobku průměrného výdělku.

Autorka je advokátkou v KPMG Legal.