Výměna ve vedení Linetu, kterou hlavní akcio­nář Zbyněk Frolík avizoval už nějaký čas, přichází v době velkých ambicí: společnost plánuje do roku 2020 zdvojnásobit tržby na 460 milionů eur (12,4 miliardy korun). Na začátek příštího roku se také chystá spuštění nové výrobní haly za 12 milionů eur, která umožní zvýšit tuzemské výrobní kapacity. Tomáš Kolář, někdejší marketingový ředitel, se také musí vypořádat se zpomalením objednávek na největším exportním trhu − ve Spojených státech, kde nástup Donalda Trumpa do prezidentského úřadu ohrozil reformu veřejného zdravotnictví a zbrzdil investice do nemocnic.

Kolářovým úkolem bude také získat větší podíl na evrop­ském trhu a zajistit růst na trzích v Latinské Americe a Asii. Podle nového šéfa půjde i o to, zaměřit některé produkty Linetu více na domácí péči. Firma očekává, že do této oblasti půjde ve vyspělých zemích stále více peněz.

K růstu mají Linetu pomoci i nové produkty a také letošní akvizice − nákup tuzemského výrobce porodních postelí a gynekologických křesel Borcad Medical.

V jednom z prvních rozhovorů pro média představil nový šéf skupiny Linet Ekonomu svoji vizi toho, kam by se pod jeho vedením měla firma dál posunout. Kolář sází na internet a digitalizaci, která podle něj do byznysu se zdravotnickými lůžky přichází oproti průmyslu se zpožděním. "Digitalizace do zdravotnictví v každém případě přijde, je jen otázkou, jak rychle. A my chceme být připraveni," říká Kolář ke své strategii.

Nová hala je postavena na kapacitu 40 tisíc lůžek ročně, takže máme kam růst. Hala je ze dvou třetin vybavena technologiemi a zbytek můžeme dokoupit dle potřeby.

Linet chce inovacemi a zaměřením na technologie předběhnout konkurenci, zejména americké firmy Stryker a Hill-Rom a japonského výrobce Paramount Bed. Proto vyvíjí "chytrá lůžka", která sbírají data o svém využití pomocí inteligentních senzorů a cloudových úložišť. Takové lůžko například umí dát signál zdravotnickému personálu, když z něj pacient vstane a dlouhou dobu se nevrací. Sběr velkého množství dat zase umožní analýzu procesů a zlepšení péče o pacienty.

V Želevčicích, kde je váš hlavní český výrobní závod, připravujete otevření nové haly za 12 milionů eur asi pro 400 zaměstnanců. Ještě před pár týdny manažeři z Linetu dávali najevo, že si nejsou jistí, zda se podaří najít pro nový provoz dostatek pracovních sil. Jaká je situace teď?

Když potřebujete lidi, kteří mají obě dvě ruce pravé a dokážou smontovat postel, tak je pravda, že ti už jsou přebraní. Mezi hlavní úzkoprofilové profese u nás patří svářeči a ty bychom už mohli dovézt z Ukrajiny. Tuto variantu jsme konečně rozjeli, ale na to, jak se vláda chlubí, že nám pomůže, to zatím jde pomalu.

Máme za sebou prvních třicet náborů a vypadá to, že to půjde. Je to velká administrativa a hodně byrokracie. Ale vidíme, že i Evropská unie v tom podniká kroky, například v otázce bezvízového styku s Ukrajinou. Tak doufáme, že se to začne posouvat trochu racionálním směrem.

Náběh toho nového provozu bude ale pozvolný, nebo ne?

Některé provozy jsme tam už spustili. Montážní linky chceme spustit v lednu. Lidi budeme přijímat, jak bude nabíhat výroba. Nová hala je postavena na kapacitu 40 tisíc lůžek ročně, takže máme teď teoreticky několik let kam růst. Hala je ze dvou třetin vybavena technologiemi a zbytek můžeme dokoupit dle potřeby.

jarvis_58481300498e46b2f937d5c0.jpeg
Jsme lepší v tom, že jdeme naproti technologiím a mnohem více chceme produkty propojovat s konkrétními potřebami zdravotního personálu, říká Tomáš Kolář.
Foto: Lukáš Bíba

Převzal jste vedení holdingu Linet v říjnu po zakladateli Zbyňku Frolíkovi. Jaký by měl Linet mít směr? Co je vaší strategií?

Cílem je do pěti let zdvojnásobit náš byznys. Mojí strategií je narovnat procesy, zvětšit efektivitu a zvýšit konkurenceschopnost. Chceme zůstat v tomto byznysu, kde právě jsme, ale musíme hodně investovat do lidí a do produktů.

Mojí velkou vizí je využít u našich výrobků moderních technologií. Když je na našem lůžku pacient 24 hodin, nabízí se nějaká cloudová řešení, velký objem počítačového zpracování dat a zapojení do sítě internetu věcí. Moje vize je chytit se tohoto trendu, nejenom u lůžek a měření, ale i v celkovém řešení pokoje.

Můj plán je těmito produkty prorazit víc do oblasti domácí péče. Protože my se nesoustřeďujeme jen na nemocnice, ale i na domovy důchodců. Nemocní dnes mohou být více doma než v nemocnici a my se o ně doma musíme postarat.

Takže strategií bude přijít s "chytrými" lůžky i pro domácí použití…

Ano, část takových produktů a technologií bude pro inteligentní využití v domácí péči. Bude to podobně jako s auty bez řidiče: chytrá síť bude řídit a hlavně nepustí uživatele někam, kde to je pro něj nebezpečné. Bude eliminovat nebezpečné situace.

Kdybyste měl srovnat svoji strategii s tím, jak byla firma dosud vedená, v čem bude ta hlavní změna?

Mým cílem není věci radikálně měnit. Spíš bude důležité navázat na to dobré a rozvíjet se dál. Vzít si inspiraci z jiných oborů a nových technologií. Zdravotnictví totiž dnes už není nejprogresivnějším odvětvím. Chtěl bych firmu dále stavět jako mezinárodní byznys. Není to radikální změna, spíš posun a rozvoj našeho dosavadního směru.

Zdvojnásobit tržby do roku 2020 je ambiciózní plán. Na co v něm tedy sázíte? Čím chcete porazit konkurenci? Nízkými náklady na práci?

Pracovní síla to určitě není, protože ta má v ceně produktu váhu jen asi šest sedm procent.

Předpokládáte tedy, že budete mít prospěch z toho, jak na Západě se stárnutím populace porostou výdaje na zdravotnictví?

Růst nákladů na péči a tím pádem i přísun peněz do zdravotnictví je zřejmý. Také potřeby medicíny a spotřeba tohoto oboru jsou stále větší. Je to naprosto jasná sázka na to, že svět se má lépe a lépe i přes problémy a války, které vidíme ve zprávách. Máme podstatně více prostředků k přerozdělování. A první hodnotu, kterou si každá vyspělá společnost koupí, je délka a kvalita života − a kvalita stáří.

My se nesoustřeďujeme jen na nemocnice, ale i na domovy důchodců. Nemocní dnes mohou být více doma než v nemocnici a my se o ně doma musíme postarat.

Není to jen o zdravotnictví. Je to i o péči během stárnutí − od aktivního stárnutí, po stadium, kdy lidé jsou ne­mohoucí, ale stále aktivní, až po to terminální stadium, kdy lidé chtějí i kvalitně zemřít. Do toho bude společnost víc a víc investovat, ještě víc než do konzumu. Konzum jen zasytí − máte už dům, máte televizi i auto a co dál? Potenciál je v tom, že lidé budou chtít žít déle. A ten trend, že tam peníze jdou, je už dnes, jen to možná není tolik vidět.

Jaká je tedy konkurenční výhoda Linetu na vyspělých trzích, když to není laciná pracovní síla? V čem chcete být lepší než konkurence? Konkurenti jako Hill-Rom jdou také do cloudových řešení, vzdáleného monitoringu a internetu věcí…

Za prvé − nejdou do nich tolik. Zdravotnictví je relativně konzervativní byznys. Péče o seniory je ještě více konzervativní. Změny tam jdou velmi pomalu, což je pochopitelné, protože se to týká práce s lidským tělem a tam nelze experimentovat. Někteří výrobci se drží zavedených metod. V tomhle jsme větší inovátoři. Inovace také nemusí být ve velkých technologiích, ale i v detailech. Například naše lůžko, které nabízíme v Evropě, je už v oblasti internetu věcí − má v sobě čtyři pět senzorů, samo nahlásí, když je pacient v nebezpečné poloze, samo pošle informaci, že je dlouho prázdné nebo že pacient potřebuje vstát. A zároveň je to komunikace, které rozumí zdravotní sestra. Kdybych jí řekl, že je to internet věcí, tak se lekne a řekne, že je to na ni moc složité.

Tomáš Kolář (45)
jarvis_58481300498e46b2f937d5c4.jpeg

Absolvent Českého vysokého učení technického (Fakulta elektrotechnická). Od října je výkonným ředitelem Linet Group, registrované v nizozemském Dordrechtu. Ve firmě pracuje už přes dvě dekády, byl mnoho let jejím marketingovým ředitelem, před nástupem do současné funkce vedl šest let českou část skupiny.

Inovace mohou přicházet v detailech. Jsme lepší v tom, že jdeme naproti technologiím a mnohem více to chceme propojovat s konkrétními potřebami zdravotního personálu. Nechceme z toho před nimi dělat velkou vědu.

Vaši konkurenti se ale zase vrhají do nových odvětví. Není to pro vás hrozba?

Konkurence je zdravá, i když se nám to někdy nelíbí. Z globálního pohledu ale máme jen konkurenty dva, oba z USA − Hill-Rom a Stryker. Naše nevýhoda je, že jsme zaměřeni na vybavení pacientského pokoje. Naši konkurenti postupně v posledních pěti letech ku­povali další byznysy, takže vlastně jejich rozkročení je větší.

A které trhy pro vás z hlediska strategie budou ty hlavní?

Mezi ty pro nás klíčové řadíme vyspělé trhy − tedy západní Evropu, včetně České republiky. Dále USA a Kanadu, kde si už lidé zvykli na tu mantru, že o zdraví je třeba se starat. Tady všude platí, že lidé chtějí zdravě žít, že existují sociální programy, že se společnost chce starat o důchodce a chce být "sociálním státem".

Pak jsou rozvíjející se trhy, které jsou nestabilní. Musíme tam jít rychle, pokud tam je příležitost, a nesmíme se divit, že se tam byznys občas hroutí jako domeček z karet. Do této kategorie patří Střední východ, stabilní oblast 15 let, kde se dobře žilo a byly vysoké příjmy z ropy. Ty tam nyní nejsou, a navíc se tam válčí.

Rusko se také slibně rozvíjelo, ale najednou přišla anexe Krymu, pád ropy. Takže byznys tam nějakou dobu taky nepůjde.

A jak se vám daří v Jižní Americe?

Latinská Amerika v minulosti nadějně rostla a najednou její klíčovou ekonomiku Brazílii stíhá jeden problém za druhým. Naopak Asie a země Pacifiku se rozvíjí velmi rychle a investují do zdravotnictví.

Linet

Historie firmy začala v roce 1990, kdy si podnikatel Zbyněk Frolík s přáteli pronajal starou stodolu a začal svařovat nemocniční lůžka. Z továrny v Želevčicích u Slaného se byznys rozrostl v mezinárodní holding, který v současnosti tvoří asi 15 firem. Kromě výrobních závodů v Česku a Německu má holding také více než desítku distribučních a servisních firem po celém světě. Linet dnes vyrábí ročně okolo 90 tisíc lůžek pro nemocnice a pečovatelské domy. Skupina s celkem 1400 zaměstnanci kromě lůžek dodává také matrace, které brání proleženinám, a ostatní zdravotnický nábytek. Osmdesát procent příjmů má holding z exportů, zejména do USA a západní Evropy. Od roku 2011 je Linet součástí nadnárodního holdingu se sídlem v Nizozemsku.

Takže vaší strategií je také diverzifikovat exportní trhy?

Ano, diverzifikovat. A velmi rychle jít na rozvíjející se trhy, když se tam daří, ale nepočítat s tím, že ten trend vydrží.

Ještě k vašemu plánu na zdvojnásobení tržeb. Jak to vypadá za tento finanční rok, máte už nějaké očekávání?

Musím přiznat, že tento finanční rok zatím jedeme úplně ve stopách loňského roku. Nerosteme. Na trhu zdravotnických technologií je určité ochlazení. Může to být otázka konce určité konjunktury, v každém případě vidíme například ve Spojených státech, že prezidentské volby tam zpomalily investice.

V USA se tedy odkládají investice do nemocnic, protože nevědí, co bude s "Obamacare"?

Ano. Doufáme, že se to jen zpozdí. Dochází k nějakému zdržení investic, k odkládání rozhodnutí.

Takže vaše očekávání je, že tržby budou stejné jako loni?

Předpokládám, že porosteme řádově v jednotkách procent.

Jak se díváte na asijské trhy, zejména na Čínu?

Asie je určitě obrovsky dynamicky se rozvíjející trh. My tam rosteme každý rok o 50 procent.

Na trhu zdravotnických technologií je určité ochlazení. Může to být otázka konce určité konjunktury, v každém případě vidíme například ve Spojených státech, že prezidentské volby tam zpomalily investice.

Jsou to zatím jednotky milionů eur. Letos to skončí kolem pěti milionů, budeme se bavit třeba o dvou procentech obratu, které budeme dělat v jihovýchodní Asii. Ale potenciál tam vidíme.

A co Čína? Pomáhají vám například aktivity vlády

a prezidenta otevírat dveře na tamním trhu?

Vůbec ne. Asi nejsme dostatečně velký byznys. V tak vysoké letové hladině se nepohybujeme.

jarvis_58481300498e46b2f937d5c8.jpeg
Linet dnes vyrábí ročně okolo 90 tisíc lůžek pro nemocnice a pečovatelské domy.
Foto: Linet

Takže jste zklamaní?

Pokud se nebudeme bavit o velkých hráčích, jako je Škoda Auto a Home Credit, a budeme mluvit o středních firmách, jako je ta naše, tak si myslím, že Čína bude regulací klást stále víc překážek. A ty překážky jsou už teď v našem oboru velké. Získat certifikát v Číně na jeden produkt trvá tři roky a jen s tím spojený poplatek činí 60 tisíc eur. Do toho nepočítám ostatní náklady, dalších dvacet třicet tisíc.

A čekali jste, že spolupráce Česka s Čínou by mohla věci změnit?

Ano, zrychlit registrace, otevřít dveře. Číňané jsou ale extrémně pragmatičtí. Tyhle věci je příliš nezajímají.