Podle současných pravidel musí soud na základě každého insolvenčního návrhu, který obdrží a který splňuje formální náležitosti, zveřejnit v insolvenčním rejstříku vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení v dané věci. Teprve poté se návrhem zabývá zevrubněji. Takový postup ale může potkat i zdravou firmu, která je sice v dobré finanční kondici, ale některému z věřitelů z nějakého důvodu nezaplatí. I když by měla být správným postupem standardní žaloba, někteří věřitelé tíhnou k tomu, řešit i v takových případech své pohledávky insolvenčním návrhem. Důvodem bývá mnohdy neinformovanost. Samostatnou kapitolu pak tvoří návrhy podané výhradně proto, aby "dlužníka" poškodily. To se však navrhovateli může vymstít. Shledá-li soud insolvenční návrh zjevně bezdůvodným, může mu uložit pokutu až 50 tisíc korun. Nelze navíc vyloučit ani jeho trestní stíhání za pomluvu a/nebo vydírání. Bohužel, pověst pošramocenou nepodloženou insolvencí nemusí zachránit ani náhrada škody, nemluvě o jejím zdlouhavém vymáhání. I proto je aktuálně v Poslanecké sněmovně novela zavádějící předběžné přezkoumání důvodnosti insolvenčního návrhu. Zjevně nedůvodný návrh soud nebude smět zveřejnit, dokud podrobnějším prozkoumáním nepotvrdí, že je insolvenční řízení namístě. Odradit od takových návrhů by mělo i zvýšení pokuty až na půl milionu korun.