Prvních sto let američtí prezidenti měnili Ameriku, později spolu s ní už celý svět. O bouřlivé události přitom nebyla nouze. Generaci zakladatelských prezidentů, kteří odvozovali autoritu z boje za samostatnost a i pro Evropu zpřístupnili republikánské zřízení, ukončil v roce 1828 dlouho přezíraný Andrew Jackson. Ale až na druhý pokus, poprvé ho, ač šlo o oblíbeného generála, establishment do funkce nepustil. Dopředu totiž bylo jasné, že se za něj moc přesune od lidí, jako byl vzdělaný velkostatkář George Washington, k neotesané, zato však dynamické třídě drobných farmářů, kteří osídlili střední část země a tlačili se na západ. Pro ně pak Jackson brutálně "vyčistil" rozsáhlá teritoria od indiánů a zasadil se o politiku levných peněz, protože dostupné úvěry umožnily jeho voličům budovat farmy. USA se hned po jeho vládě staly rájem pro přistěhovalce, které přitahovala jinde nevídaná svoboda i půda a vyšší výdělky.
V plebejské tradici pokračoval Abraham Lincoln, který do Bílého domu přišel ze srubu v Kentucky a stal se ztělesněním amerického snu. Demokracie pro něj na rozdíl od uhlazených washingtonských právníků byla nedělitelná, a proto se zasadil o zrušení nedůstojného a ekonomicky stále obtížněji obhajitelného otrokářství. Za cenu občanské války udržel jednotu země, a tak "jeho" průmyslový Sever nepřišel o zdroje surovin a odbytiště na území vzbouřených jižních států. To usnadnilo rozmach amerického hospodářství, které si díky neomezené vnitřní expanzi, velkým firmám a masové výrobě vydobylo na konci 19. století světové prvenství.
Později Amerika ovlivňovala okolí nejen hospodářskou silou, ale také politicky a vojensky. Na starém kontinentě zasahovali hned tři její prezidenti. Dva si připsali významný podíl na porážce Německa ve světových válkách, třetí ve válce studené rozbil sovětský komunismus.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později